kozletina, -y f.
k kózle
Jen u Klareta v kapitole De ferculis za lat. *edulina. Sr. kozelčí 1, kozina, kozlecí
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
kozletina, -y, fem., kozlecí maso, Zickleinfleisch. — kozletyna hædulina Prešp. 1729, kozletina též Rozk. 2612.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².