kozelcový adj.
k kozlec
(o masu) pocházející z kozla n. kůzlete
Sr. kozelčí, kozí, kozlecí, kozlový
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
kozelcový, adj. z kozlec, Böcklein-. — Krev kozelczoua Ol. Ex. 12, 13; ve krvi kozelczowey in sanguine hædi Mus. Gen. 37, 31; jez kozelcowe maso Sal. 319.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kozelcový, kozelčí adj. (z „kozlec“): kozlí, z mladého kozla
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.