jměnie | ESSČ | GbSlov |

jměnie, -ie n.

k jmieti

1. čeho vlastnění (pův. jako výsledek vzetí, zmocnění se něčeho); často v jur. konstrukcích „dáti k jmění“, „vložiti k jmění“, „zapsati k jmění“ ap. co komu odevzdat (nějakým právním aktem) do vlastnictví

2. co je vlastněno, jmění, majetek, vlastnictví, v pl. statky, panství

3. koho za koho pokládání, považování

4. v předložkovém spojení ve vztahu k ženě porození dítěte, porod

5. ojed. s inf. nutnost, potřeba, co se má

Sr. nejměnie, sbožie, statek

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.21, citován stav ze dne 2. 7. 2022).

 


jměnie, -ie, neutr., jmění, vlastnické držení, majetek, das Besitzen, Besitz; subst. verb. k inf. jmieti, stsl. imênije habitus, facultates. — Neb jměnie nepřietele, jenž zvykánie dává v boji k slavnému vítězství, jest častokrát užitečnějšie nežli nejměnie HusE. 1, 310. Svrchovaná radost, to jest pravého pokoje gmyenye, plné pravdy viděnie Alb. 104a, pravého pokojě gmienie Kruml. 229b. Ke gmieni rovovému in possessionem monumenti Ol. Gen. 23, 20. Dám tobě zemi na věčné gmienye in possessionem t. Gen. 17, 8; u věčné gmyenye Pulk. 136a. Dal sem ji (zemi) ke gmieny in possessionem Lit. Deut. 2, 9. Dám ť ji (zemi) vám ke ymeny (sic) dabo illam vobis possidendam Mus. Ex. 6, 8. (Dávámy zemi) králi českému k držení a k gmeny (sic) Pulk. 166a. Těch 24 kop je přivlastnil všie obci… k gmienij, držení atd. KolA. 20a (1507); ten dvuor přivlastnili jemu… keygmienij, k držení a jeho dědičnému požívání KolB. 2b (1494). — Naplňena jest země gmienie tvého possessione ŽKap. 103, 24, gmyenye tvého ŽKlem. tamt. Lakomý nenie nasycen gmyenye ŠtítVyš. 9a. Jehož všecko gmyenye na Heřmana spadlo Pulk. 160b. Každý bydléše na svém gmieny Ol. 2. Esdr. 11, 3. (Léto padesáté, jubilejní) vrátí se člověk ke ymeny (sic) svému ad possessionem suam Mus. Lev. 25, 10; (všichni) vrátie sě… ke ymyenym svým ad possessiones suas t. Lev. 25, 13. — (Kristus) v podobenstvie lidské učiňen a gmiením nalezen jakožto člověk habitu inventus Kladr. Filip. 2, 7 (překlad doslovný). — gmyenye possessio BohFl. 612, MamA. 33a. — Das Sollen: když se přiblíži čas k gmieni poroditi Comest. 34b; říkalo se: (žena) jmá poroditi, k tomu subst. verb.jměnie poroditi, neumělé.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 7 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).