Vyhledávání [jedno]

jeden, jednoho num., f. jedna, jedné, n. jedno, jednoho

1. jeden; vyjadřuje prostý počet; „jeden – druhý“ ve funci num. řad. první; zpodst. n. sg. jedno, jedna věc, jeden případ, jedna možnost ap.

pod jednú (zpósobú) ap. relig. (o přijímání) pod jednou způsobou (arch.), tj. v podobě chleba

jedniem slovem, v jednom slově krátce, zkrátka

jedno býti s kým shodovat se

jeden každý ap. pleon. (?) každý

on jeden každý

po záporu do jednoho ani jeden, (vůbec) nikdo, (vůbec) žádný

2. z kolika, mezi čím (pouze) jeden, jediný; vyjadřuje omezení na nejmenší postačující počet; zpodst. n. sg. jedno, jediná věc

3. z koho, koho, čeho jeden (jistý); vyjadřuje příslušnost ke skupině s uvedenými vlastnostmi; ve funkci pron. anafor. někdo, některý (v záporu nikdo/žádný), ten (určitý, který …)

4. jeden, jediný; vyjadřuje jednotu n. souhrnnost; „jeden“, „jedno“ abstr. jedno, jeden celek

(jako) jedno býti s kým být téže podstaty, tvořit jednotu n. celek v něčem; (názorově) být za jedno

za jeden člověk, za jedno, v jedno ap. (o konání ap.) s kým jednotně, ve shodě, jako jeden muž, s týmž výsledkem n. závěrem; (o úmluvě) společně

jur. jednú rukú (o právním úkonu) společně

jednú prací (o ději) najednou, při jednom (hovor.)

5. jeden, jediný, jedinečný; vyjadřuje ojedinělost n. osobitost

6. jeden – druhý ap. jeden – druhý, ten – onen; vyjadřuje jednu z vzájemně odlišných částí nějakého celku, zvl. dvoučlenného; bez bližšího určení některý – některý; abs. „jedno – druhé“ ap. jednak – jednak, za prvé – za druhé

7. jeden, stejný n. týž; vyjadřuje stejnorodost n. celistvost objektu; (o sdíleném) společný; (o dosaženém výsledku ap.) jednotný

z jedné vóle shodně, jednomyslně

(vše) jedno (býti ap.) (o více možnostech) v čem stejný, týž, bez rozdílu; (o jedné možnosti) marný, zbytečný

za jedno (dáti ap.) stejně

jedniem hlasem, jednú mysľú ap. jednomyslně, shodně, stejně

8. ve funkci num. řad. zvl. ve spojení s „druhý“ jeden, první; vyjadřuje objekt jako libovolný člen stejnorodé skupiny, zvl. ve vztahu recipročním

jeden jako druhý každý

jeden po druhém ap. postupně

9. ve funkci pron. indef. jeden, jakýsi, kterýsi, jistý; vyjadřuje neurčitost, nedostatek bližšího určení objektu; zpodst. kdosi

jedny časy ap. kdysi, svého času („jedné“ 7)

10. ve funkci pron. indef. jeden, jakýkoli, kterýkoli, každý; vyjadřuje libovolnost; zpodst. kdokoli, cokoli

jedno býti být jedno, být nedůležité

11. ve funkci pron. limit. po záporu ani jeden, žádný; zpodst. nikdo

12. zpodst. někdo, jeden (hovor.), člověk (hovor.)

Významové vztahy a přechody nelze v lineárním zápisu postihnout přesně a v úplnosti (sr. vztah významů 4 a 7 lišících se mírou kvantitativního a kvalitativního příznaku). – K 1 a 10: někdy poklesá v redundantní výraz vyjadřující neurčitost, indeterminovanost (na způsob gramatického členu) – sr. jestliže by tě jedno oko bolelo, vezmi bukvice list LékFrantA 117b; káza jeho [Piláta Tiberius] vésti na púšt k městu jednomu, jenž Ameria slovieše VeronS 114a in civitatem Timerinam; to jest jedna žaloba Žilin 141a ein klage; té jest síly nejměl král David, jenž jednoho nedvěda a lva a obra umrtvil AlbRájA 8b; znamenie zmozolenie … jest jedno nadutie LékSalM 288. – V EvVíd J 3,18 jeden za lat. unigenitus. – K 4 jur.: sr. společní. – K 11: sr.ijeden

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).

jedno adv.

ojed. jednož adv.

k jeden

1. pouze („jediné“ 1); s větněčlenským záporem vůbec

2. pouze, leda („jediné“ 2); po větném záporu než

3. jen(om), až na to (, že …) („jediné“ 3)

4. jen(om), hlavně („jediné“ 4)

5. „jedno najviec“ jen(om), nanejvýš („jediné“ 5)

6. tu, vtom („jednéž“ 1); vyjadřuje děj jako právě začínající

7. jen, nejprve; vyjadřuje děj jako první v časové posloupnosti

8. ve funkci konj. jen, jakmile („jediné“ 7)

9. ve funkci konj. ale

10. ve funkci partik. vytýkací jen, právě

11. ve funkci partik. modifikační se spojovacím výrazem jen, -koli („jediné“ 8)

Významové vztahy a přechody nelze v lineárním zápisu postihnout přesně a v úplnosti (sr. vztah významů 4 a 9 lišících se mírou měrového a časového příznaku). – K 10 a 11: částečně poklesá v redundantní výraz vyjadřující neurčitost, indeterminovanost (na způsob gramatického členu) – signalizováno též v postpozici spojovacího výrazu n. v příklonném postavení. – Lexikální jednotky jedno, jedné užívány často souřadně, sr. nižádný nepoznal jest syna, jedné otec … ani otce kto poznal …, jedno syn HusPostH 25b (Mt 11,27: jedno…jedno BiblDrážď) nisi … nisi

Autor: Petr Nejedlý

jeden , -dna jedna , -dno jedno , , einer; z jedьnъ, jedinъ, někdy jedьnъ, unus, solus. — Jako ieden z kniežat unus 81, 7. Tak jiej gednuu ranú hlava sťata Pass 21. Zisk ve ztrátě, radost v smutcě sú spřěžena (sic) w gedno pútce 7, 35. Na gednye straně kříže 116b. — Nenie, kto by učinil dobřě, nenie až do giednoho usque ad unum 13, 1; nenie, kto by učinil dobré, nenie až do gednoho tamt., (až) do jednoho. V sebrániú liuda w gedno in unum 101, 23, v jedno; kniežata sě sešli w gedno 2, 2; králi sebrali sú sě, sešli sě w gedno 47, 5. Vzvyšmy jmě jeho w gedno in idipsum 33, 4 (překlad odchylný). — Jdiechu gedni panie 201, jedni, -dny, -dna (když počítaný předmět je skupený, nebo vysloven jménem pomnožným). (Dominik) gedni kacieřě přěhádal 413; yedni sprostné staré ženy… řechu (Bóh) v rozličných anděléch rozličné činí věci: w gednych (sic) sě ukazuje, v druhých 108. V gednyech starých knihách 229 (knihy, ). Sta sě na gedny hody (svátky) 17b. — Bieš tu také ober geden 4, 30, jeden = který-si, nějaký, jistý; jezdcóv mnoho… s gednyem hrabiú velmi mocným 1, 26; svatý Apollinariš… tu yednoho tribuna paní uzdravil 344; tu jej (Apollinariše, ubitého) učenníci jeho vzemše k gednyei cniej vdově vnesli tamt.; aspis slove hádek geden, ten jest 219; podbichu gednu zemicu 1, 5; Mohuč gedno město slove PilA. 9; Alexander… šed i sta na gedny hořě 681; (Prokop) bra sě do gedneho lesa 4a; w giednye jámě 15; sta sě to časa gednoho 727; nalézámy w gednom čtení 31a. — (Mnich) zpieval mši jako geden anděl z nebes 17b, jako jeden = jako který, nějaký; jest to flastr tak dokonalý na hlízy, jako gedno lékařstvie na světě 141b. — Avšak nenie dvoje božie tělo ani troje, ve všěch miestiech vše gedno je 149a, jeden = stejný, jednostejný; gednoho obyčeje unius moris 7b a 36b; gednym nravem unius moris 67, 7; gednyem duchem unanimiter 7b; (Ciborea) leč bylo v noci, leč ve dne, zavše smutna, mysli iednee, bolí ju sirdce 152. — Neotpoviedaj mně gednomu, ješto s’ ráčil mnohým dáti 28b, jeden = jediný, sám, pouhý; ne o gednom chlebu živ jest člověk 34a; odpusť Medatovi, by mě tiem gednyem utěšil 3, 5. — (Modly) gedny jsú kamenné a gedny dřevené, gedny hliněné nebo , quaedam-quaedam-quaedam 37a, jeden-jeden, jedni-jedni (s významem střídavosti); sebrachu geden viece a geden méňe aliusalius Ex. 16, 17. — (Bóh) takéž, by bylo to slovo v obyčeji, nadgednieyẛi jest nad to nade vše, co kdež jest gedno 48, nadjednější, strojené. Pod onú najvyšší jednotú, jíž buoh jest naygednieiẛi, jakož sme o tom mluvili dřieve 66, najjednější, strojený superlativ. jediný, najjedinější. — jeden-na-dcěte, -dcět jeden-na-dcět, -dste jeden-na-dste , jedenáct: tu nalezli gedennadciet apostolóm 109a; gedenadcziet undecim Ex. 26, 7; desět. — jeden-mezi-dcietma, mez-cietma jeden-mez-cietma , jedenadvacet: w gedenmezcietma letech cum esset annorum viginti unius 3. Esdr. 1, 46; desět. — Amri kraloval gednoho a trzidczateho léta Aza krále judského anno trigesimo primo 3. Reg. 16, 23, jeden-a-třidcátý. — Ve větě záporné je jeden = ni-jeden, ani jeden: ze sta geden sě nevrátil 542; geden člověk živ neosta 500; ciesař.. jako by sě chtěl povztéci tiem, ež neumějieše řéci protiv nie (Kateřině) yednoho slova, vezřev na své vece: Ova! v. 1394; tebe bych všie cti zbavil a sebe bych za gednu planú hnilicu nepopravil 426. V těchto případech bývá při jeden obyčejně vytýkavé i-, tedy i-jeden; viz i. — jeden-druhý, jeden-druhého druhý. — Z jeden jsou jedne, jedno, jednom, jednú, jedno-krát;

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

jedno, také jedne, jedné, -ž jedno-ž, jedne-ž, jedné-ž -ž-ti jedno-ž-ti, jedne-ž-ti, jedné-ž-ti -ž-ť jedno-ž-ť, jedne-ž-ť, jedné-ž-ť, , ; z jedno = unum, solum, jeden, jako z jediný jediné, — Jen, jenom, nur; po záporu, pak i po otázce, která žádá odpovědi záporné, přechází jedno = jen ve význam než jen, als nur, nisi, a odtud béře se pak v překladech z latiny za nisi vůbec, = jestli(že) ne-. — Alexander… otčíka juž nejmějieše…, gedno jmieše mistra svého 50; bych gedno jměl ženu krásnú 760; mně gedno té čsti přějte…, bych gedno slul vaším králem 1, 9 sl. Všecko, čsož sě vidí těžké, ni za-č by nejměl, gedno za smiech 33a. Opuščena sta gedno czoz rty má tantummodo labia 144b (Job. 19, 20). Jakož iedno sami chtěli, tak v loviščích vóliu jměli PilB. 17; iedno tolik, že 130. Jejie (české kroniky celé) vši písaři nevelmi sú snažni byli, proto sú jie mnoho opustili, gedno o svém kraji a jiného málo mluviece úv. II; jdětež po mého koně vodu, kamož ť gedno on poteče 4; ciesař… jě sě Václava knězě prositi, by jeho přietel ráčil býti a jeho klenotóv ráčil vzieti, což by gyedno ráčil mieti 29; neudatný nevie, yedno láti 28; ot Němcóv nemáš, yedno lest 49; (Čechové) nic gedno mene dobrého hledáchu 64. (Prokop) yedno sukni a kápi nosieše 23b; jáz ť sám nevědě (čí jsou to chyše), teprv sem yedno přišel sem 129a. Buď gedno pokoj tantum Isa. 39, 8. gedno židie biechu ztvrdilí 106b; gedno na žiezi voláš 119a. Buď ústavné mysli gedne 1626 (rým: ve dne). Nižádný nepříde k otci, gedne skrzě mě nisi per me γ Jan. 14, 6. (Lidé) gedné vždy táhnú, aby 178a; nebrzo kto bude ctíti matky své, jedné až ji některak pozná 1, 24. Nesvláčiechu svého rúcha, gedno k obmytí tantum ad baptismum 2. Esdr. 4, 23. (Bóh) gedno samce chtěl osvětiti sobě 60b; ižádný nepoznal otce, gedne syn, ani kto syna poznal, gedne otec 232a. Znamenie nebude mu dáno, gedno znamenie Jonášovo proroka nisi signum Jonae Mat. 12, 39. Odtud jest do Jeruzaléma gedne tři dni púti 38a. (Nemoudří lidé) na prázno gedne ústy klapají 131a; nic jiného neostane, gedno hřiech 91a. gednee muožeš-li 89b. Nemaje jiného obchodu, gedno dědinami 261; nemá viec ot ňeho vzieti, gedno pět grošuov 259. Taková věc nepříleží kněžím Kristovým, ale těm, ješto sě gedne činie kněžie Kristovi 185b. Apoštol Antikristóv dále nesahá, gedno aby práva ustavená vyplnil tělesně 136a. Kamž tehdy tito následovníci jeho (Antikristovy) pýchy jinam pójdú, gedno za ním do pekla? 170b. — Dnes vám jest čest v ruce dána, acz yedno budete chtieti svú šlechtu i rod pomnieti 1496, ač jedno, jestli jen. (Rostlina, kokotie hace) roste tiemž obyčejem, jako horčice v obilí, gedno že má květ modrý 268b, jedno že, jen že. (Mníškové) řiedko kdy co mezi sebú mluviechu, yedno kdy bič v svéj rucě mějiechu 37, jedno kdy, jen když. (Maria) jiného nemyslila, gedno aby milovala 31a, jedno aby, jen aby. (Diábel) nemóž v hřiech uvésti nikoli, gedno ktoz jemu sám povolí 1924, jedno ktož, jen kdo; abych učinil tvú vuoli, czoz gedno rozkážeš koli 120, což jedno, co jen. Nebude let těchto rosa a déšť, gedne leċ podlé slov úst mých nisi iuxta oris mei verba 3. Reg. 17, 1, jedne leč, leda jen. Ani svých slov proměnije, gedno lecz by z toho byl užitek 22b, jedno leč by, leda jen že by. Živ ť jest pán, že gedné leċby pán porazil jeho (Bůh Saula) quia nisi Dominus percusserit eum 1. Reg. 26, 10. — gedno hospodin bieše mezi námi, rci nynie Israhel nisi quia erat 123, 1, jedno (bez že ), v překladě za nisi, přeložení neumělé, za jestli(že) ne-; juž (vieru) gedno každý schová, bez omyla zahyne Athan. 225a. Gedno acz hospodin ustaví-li dóm, naprázdno dělali sú, jižto stavějiú jej nisi Dominus aedificaverit 126, 1, jedno ač = jestli ne-; gedno acz hospodin střieci bude města, darmo bdí, ješto střěže ho nisi Dominus custodierit tamt., gedno ze hospodin spomohl mi, jednak bydlila by u pekle dušě má nisi quia 93, 17, jedno že = jestli ne-; gedno ze hospodin pomože mi tamt.; gedno ze hospodin bieše mezi námi, liudie by pohltili nás nisi quia erat 132, 2, gedno ze tamt.; iedno ze hospodin bieše s námi nisi quia erat 123, 1. — Kto učiniti móž čisté z nečistého…, gedno ty, jenž si sám nonne tu, qui 143a (Job. 14, 4), nonne přeloženo jako nisi. — Kněz (Břetislav v Míšni, zemi nepřátelské) jě sě se panici kúpati…, Zderad (jeho průvodce) málo pryč otjěde, yednozty prach nad knězem vznide…, nalit Sasíci na kněz udeřili 50, jedno-ž-ti, jedno-ž-ť = pojednou, najednou, a z toho dále ejhle, ecce; jediné-ž, -ť, -ž-ť = ecce. Když Hovora třetie (= po třetí) trúbieše, yednozt Pražené vynikú, na Vršovicě křikú 34. (Svět člověka) ve(t)čas povýší, gednezzt svrže a v smiech poddá nepřátelóm 42b; (svět dá) dnes čest, sbožie, panovánie, gednezzt to spadne (Člověk) umyslí sobě, aby dosti měl na tom, což má, nestál po cizím; a gednozt opět uzří, že móž viece dosáhnúti, stane po tom, úmysla svého zapomena 163. A gednożt počěchu slyšěti hřímanie ecce coeperunt audiri tonitrua Ex. 19, 16, , gednozt počechu slyšěti A gednożt vzezřěv hospodin et ecce respiciens Dominus Ex. 14, 24, gednozt tamt., a gednozt zezřev hospodin A gednozt et ecce Num. 11, 33. — Leč dietě, muž, žena, všem zagedno smrt složena 2071, absque aliquo periit discrimine sexus et aetas omnis 3, 292, za-jedno = stejně, bez rozdílu; inhed potekú Řěci všickni zagedno (s) svým králem 2123; za malý čas pohověchu, až všichni zayedno dospěchu (dokonali přípravu) 1403; když Maria ſyna porodi…, přijědú přěd ni třie králi…, a když přěd ni přijědiechu, všichni zagedno klekniechu 120b; pak-li kto chválí zlé s dobrým zagedno spolu, ten, ktož chválu slyší…, pohorší se 63b; řád-li to jest, že sě zagedno zlému vede jako dobrému? 177; (zrno) když rostlo s trním zagedno 48b; ktož ustavičně rovně svého náboženství chová vždy za gedno v ščěstí i v neščěstí 28a; ona (dva) za gedno odplatu vezmeta 254a; smrt se všěmi sě obierá za gedno 339b; ne všěm sě vede ščěscie za gedno non omnes fortuna respicit eodem modo BohDial. 353; nenie všem za gedno ščěscie non omnis gaudet eadem fortuna tamt.; by dušě s tělem zagedno sě urodila 50a; všickni za gedno odpověděchu voce consona 391a; že sú jemu všichni zgedno (omylem za jedno) nepřieli 39a.

jedno, jedne, jedné, jednož(ti), jednož, jednožti, jednožť a jen, jenom, jedině; než jen; jen že; jedno kdy jen když; jedno leč leda jen; jedno ač jestliže ne-, pojednou, náhle: a jednožť počěchu slyšeti hřímanie; za-jedno stejně, bez rozdílu

Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

jedno, jedne, jedné = jen, toliko, než; ve výčtu = předně; — jedno ač (až) = i kdyby, leč když, jenom jestliže; — jednožť = pojednou; — za-jedno = stejně, zároveň, bez rozdílu

Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

	Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).