jedno | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

jeden, jednoho num., f. jedna, jedné, n. jedno, jednoho

1. jeden; vyjadřuje prostý počet; „jeden – druhý“ ve funci num. řad. první; zpodst. n. sg. jedno, jedna věc, jeden případ, jedna možnost ap.

pod jednú (zpósobú) ap. relig. (o přijímání) pod jednou způsobou (arch.), tj. v podobě chleba

jedniem slovem, v jednom slově krátce, zkrátka

jedno býti s kým shodovat se

jeden každý ap. pleon. (?) každý

on jeden každý

po záporu do jednoho ani jeden, (vůbec) nikdo, (vůbec) žádný

2. z kolika, mezi čím (pouze) jeden, jediný; vyjadřuje omezení na nejmenší postačující počet; zpodst. n. sg. jedno, jediná věc

3. z koho, koho, čeho jeden (jistý); vyjadřuje příslušnost ke skupině s uvedenými vlastnostmi; ve funkci pron. anafor. někdo, některý (v záporu nikdo/žádný), ten (určitý, který …)

4. jeden, jediný; vyjadřuje jednotu n. souhrnnost; „jeden“, „jednoabstr. jedno, jeden celek

(jako) jedno býti s kým být téže podstaty, tvořit jednotu n. celek v něčem; (názorově) být za jedno

za jeden člověk, za jedno, v jedno ap. (o konání ap.) s kým jednotně, ve shodě, jako jeden muž, s týmž výsledkem n. závěrem; (o úmluvě) společně

jur. jednú rukú (o právním úkonu) společně

jednú prací (o ději) najednou, při jednom (hovor.)

5. jeden, jediný, jedinečný; vyjadřuje ojedinělost n. osobitost

6. jeden – druhý ap. jeden – druhý, ten – onen; vyjadřuje jednu z vzájemně odlišných částí nějakého celku, zvl. dvoučlenného; bez bližšího určení některý – některý; abs. jedno – druhé“ ap. jednak – jednak, za prvé – za druhé

7. jeden, stejný n. týž; vyjadřuje stejnorodost n. celistvost objektu; (o sdíleném) společný; (o dosaženém výsledku ap.) jednotný

z jedné vóle shodně, jednomyslně

(vše) jedno (býti ap.) (o více možnostech) v čem stejný, týž, bez rozdílu; (o jedné možnosti) marný, zbytečný

za jedno (dáti ap.) stejně

jedniem hlasem, jednú mysľú ap. jednomyslně, shodně, stejně

8. ve funkci num. řad. zvl. ve spojení s „druhý“ jeden, první; vyjadřuje objekt jako libovolný člen stejnorodé skupiny, zvl. ve vztahu recipročním

jeden jako druhý každý

jeden po druhém ap. postupně

9. ve funkci pron. indef. jeden, jakýsi, kterýsi, jistý; vyjadřuje neurčitost, nedostatek bližšího určení objektu; zpodst. kdosi

jedny časy ap. kdysi, svého času („jedné“ 7)

10. ve funkci pron. indef. jeden, jakýkoli, kterýkoli, každý; vyjadřuje libovolnost; zpodst. kdokoli, cokoli

jedno býti být jedno, být nedůležité

11. ve funkci pron. limit. po záporu ani jeden, žádný; zpodst. nikdo

12. zpodst. někdo, jeden (hovor.), člověk (hovor.)

Významové vztahy a přechody nelze v lineárním zápisu postihnout přesně a v úplnosti (sr. vztah významů 4 a 7 lišících se mírou kvantitativního a kvalitativního příznaku). – K 1 a 10: někdy poklesá v redundantní výraz vyjadřující neurčitost, indeterminovanost (na způsob gramatického členu) – sr. jestliže by tě jedno oko bolelo, vezmi bukvice list LékFrantA 117b; káza jeho [Piláta Tiberius] vésti na púšt k městu jednomu, jenž Ameria slovieše VeronS 114a in civitatem Timerinam; to jest jedna žaloba Žilin 141a ein klage; té jest síly nejměl král David, jenž jednoho nedvěda a lva a obra umrtvil AlbRájA 8b; znamenie zmozolenie … jest jedno nadutie LékSalM 288. – V EvVíd J 3,18 jeden za lat. unigenitus. – K 4 jur.: sr. společní. – K 11: sr.ijeden

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).

 


jedno adv.

ojed. jednož adv.

k jeden

1. pouze („jediné“ 1); s větněčlenským záporem vůbec

2. pouze, leda („jediné“ 2); po větném záporu než

3. jen(om), až na to (, že …) („jediné“ 3)

4. jen(om), hlavně („jediné“ 4)

5. „jedno najviec“ jen(om), nanejvýš („jediné“ 5)

6. tu, vtom („jednéž“ 1); vyjadřuje děj jako právě začínající

7. jen, nejprve; vyjadřuje děj jako první v časové posloupnosti

8. ve funkci konj. jen, jakmile („jediné“ 7)

9. ve funkci konj. ale

10. ve funkci partik. vytýkací jen, právě

11. ve funkci partik. modifikační se spojovacím výrazem jen, -koli („jediné“ 8)

Významové vztahy a přechody nelze v lineárním zápisu postihnout přesně a v úplnosti (sr. vztah významů 4 a 9 lišících se mírou měrového a časového příznaku). – K 10 a 11: částečně poklesá v redundantní výraz vyjadřující neurčitost, indeterminovanost (na způsob gramatického členu) – signalizováno též v postpozici spojovacího výrazu n. v příklonném postavení. – Lexikální jednotky jedno, jedné užívány často souřadně, sr. nižádný nepoznal jest syna, jedné otec … ani otce kto poznal …, jedno syn HusPostH 25b (Mt 11,27: jednojedno BiblDrážď) nisi … nisi

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).

 


jeden masc., -dna jedna fem., -dno jedno neutr., numer. card., einer; z jedьnъ, srov. stsl. jedinъ, někdy jedьnъ, unus, solus. — Jako ieden z kniežat unus ŽKlem. 81, 7. Tak jiej gednuu ranú hlava sťata Pass 21. Zisk ve ztrátě, radost v smutcě sú spřěžena (sic) w gedno pútce AlxH. 7, 35. Na gednye straně kříže ML. 116b. — Nenie, kto by učinil dobřě, nenie až do giednoho usque ad unum ŽKlem. 13, 1; nenie, kto by učinil dobré, nenie až do gednoho ŽWittb. tamt., (až) do jednoho. V sebrániú liuda w gedno in unum ŽKlem. 101, 23, v jedno; kniežata sě sešli w gedno ŽWittb. 2, 2; králi sebrali sú sě, sešli sě w gedno t. 47, 5. Vzvyšmy jmě jeho w gedno in idipsum t. 33, 4 (překlad odchylný). — Jdiechu gedni panie Pass. 201, plur. jedni, -dny, -dna (když počítaný předmět je skupený, nebo vysloven jménem pomnožným). (Sv. Dominik) gedni kacieřě přěhádal t. 413; yedni sprostné staré ženy… řechu tamt. (Bóh) v rozličných anděléch rozličné činí věci: w gednych (sic) sě ukazuje, v druhých atd. ŠtítBud. 108. V gednyech starých knihách t. 229 (stč. knihy, plur. tamt.). Sta sě na gedny hody (svátky) Hrad. 17b. — Bieš tu také ober geden AlxB. 4, 30, jeden = který-si, nějaký, jistý; jezdcóv mnoho… s gednyem hrabiú velmi mocným t. 1, 26; svatý Apollinariš… tu yednoho tribuna paní uzdravil Pass. 344; tu jej (Apollinariše, ubitého) učenníci jeho vzemše k gednyei cniej vdově vnesli tamt.; aspis slove hádek geden, ten jest atd. AlxV. 219; podbichu gednu zemicu AlxH. 1, 5; Mohuč gedno město slove PilA. 9; Alexander… šed i sta na gedny hořě AlxV. 681; (sv. Prokop) bra sě do gedneho lesa Hrad. 4a; w giednye jámě Mat. 15; sta sě to časa gednoho AlxV. 727; nalézámy w gednom čtení Krist. 31a. — (Mnich) zpieval mši jako geden anděl z nebes Hrad. 17b, jako jeden = jako který, nějaký; jest to flastr tak dokonalý na hlízy, jako gedno lékařstvie na světě Chir. 141b. — Avšak nenie dvoje božie tělo ani troje, ve všěch miestiech vše gedno je Kunh. 149a, jeden = stejný, jednostejný; gednoho obyčeje unius moris Anon. 7b a MamA. 36b; gednym nravem unius moris ŽWittb. 67, 7; gednyem duchem unanimiter Anon. 7b; (Ciborea) leč bylo v noci, leč ve dne, zavše smutna, mysli iednee, bolí ju sirdce atd. Jid. 152. — Neotpoviedaj mně gednomu, ješto s’ ráčil mnohým dáti Modl. 28b, jeden = jediný, sám, pouhý; ne o gednom chlebu živ jest člověk Krist. 34a; odpusť Medatovi, by mě tiem gednyem utěšil AlxM. 3, 5. — (Modly) gedny jsú kamenné a gedny dřevené, gedny hliněné nebo atd., quaedam-quaedam-quaedam Mill. 37a, jeden-jeden, plur. jedni-jedni atd. (s významem střídavosti); sebrachu geden viece a geden méňe aliusalius Mus. Ex. 16, 17. — (Bóh) takéž, by bylo to slovo v obyčeji, nadgednieyẛi jest nad to nade vše, co kdež jest gedno ŠtítBud. 48, nadjednější, strojené. Pod onú najvyšší jednotú, jíž buoh jest naygednieiẛi, jakož sme o tom mluvili dřieve t. 66, najjednější, strojený superlativ. Srov. jediný, najjedinější. jeden-na-dcěte, -dcět jeden-na-dcět, -dste jeden-na-dste atd., jedenáct: tu nalezli gedennadciet apostolóm Krist. 109a; gedenadcziet undecim Ol. Ex. 26, 7; srov. desět. jeden-mezi-dcietma, mez-cietma jeden-mez-cietma atd., jedenadvacet: w gedenmezcietma letech cum esset annorum viginti unius Ol. 3. Esdr. 1, 46; srov. desět. — Amri kraloval gednoho a trzidczateho léta Aza krále judského anno trigesimo primo Ol. 3. Reg. 16, 23, jeden-a-třidcátý. — Ve větě záporné je stč. jeden = nč. ni-jeden, ani jeden: ze sta geden sě nevrátil AlxV. 542; geden člověk živ neosta t. 500; ciesař.. jako by sě chtěl povztéci tiem, ež neumějieše řéci protiv nie (Kateřině) yednoho slova, vezřev na své vece: Ova! atd. Kat. v. 1394; tebe bych všie cti zbavil a sebe bych za gednu planú hnilicu nepopravil Mast. 426. V těchto případech bývá při jeden obyčejně vytýkavé i-, tedy i-jeden; viz i. jeden-druhý, jeden-druhého v. druhý. — Z jeden jsou adv. jedne, jedno, jednom, jednú, jedno-krát; v. t.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


jedno, také jedne, jedné, jedno, jedne-ž, jedné-ž -ž-ti jedno-ž-ti, jedne-ž-ti, jedné-ž-ti -ž-ť jedno-ž-ť, jedne-ž-ť, jedné-ž-ť, adv., conj.; z akk. sing. neutr. jedno = unum, solum, v. jeden, jako z jediný adv. jediné, v. t. Jen, jenom, nur; po záporu, pak i po otázce, která žádá odpovědi záporné, přechází jedno = jen ve význam než jen, als nur, nisi, a odtud béře se pak v překladech z latiny za nisi vůbec, = nč. jestli(že) ne-. — Alexander… otčíka juž nejmějieše…, gedno jmieše mistra svého AlxV. 50; bych gedno jměl ženu krásnú t. 760; mně gedno té čsti přějte…, bych gedno slul vaším králem AlxB. 1, 9 sl. Všecko, čsož sě vidí těžké, ni za-č by nejměl, gedno za smiech Túl. 33a. Opuščena sta gedno czoz rty má tantummodo labia ŽKlem. 144b (Job. 19, 20). Jakož iedno sami chtěli, tak v loviščích vóliu jměli PilB. 17; iedno tolik, že atd. Jid. 130. Jejie (t. české kroniky celé) vši písaři nevelmi sú snažni byli, proto sú jie mnoho opustili, gedno o svém kraji a jiného málo mluviece DalC. úv. II; jdětež po mého koně vodu, kamož ť gedno on poteče t. 4; ciesař… jě sě Václava knězě prositi, by jeho přietel ráčil býti a jeho klenotóv ráčil vzieti, což by gyedno ráčil mieti t. 29; neudatný nevie, yedno láti DalC.28; ot Němcóv nemáš, yedno lest t. 49; (Čechové) nic gedno mene dobrého hledáchu t. 64. (Sv. Prokop) yedno sukni a kápi nosieše Hrad. 23b; jáz ť sám nevědě (t. čí jsou to chyše), teprv sem yedno přišel sem t. 129a. Buď gedno pokoj tantum Pror. Isa. 39, 8. gedno židie biechu ztvrdilí ML. 106b; gedno na žiezi voláš t. 119a. Buď ústavné mysli gedne NRada 1626 (rým: ve dne). Nižádný nepříde k otci, gedne skrzě mě nisi per me BiblJ. γ Jan. 14, 6. (Lidé) gedné vždy táhnú, aby atd. HusPost. 178a; nebrzo kto bude ctíti matky své, jedné až ji některak pozná HusE. 1, 24. Nesvláčiechu svého rúcha, gedno k obmytí tantum ad baptismum Ol. 2. Esdr. 4, 23. (Bóh) gedno samce chtěl osvětiti sobě Comest. 60b; ižádný nepoznal otce, gedne syn, ani kto syna poznal, gedne otec t. 232a. Znamenie nebude mu dáno, gedno znamenie Jonášovo proroka nisi signum Jonae EvVíd. Mat. 12, 39. Odtud jest do Jeruzaléma gedne tři dni púti Mand. 38a. (Nemoudří lidé) na prázno gedne ústy klapají ChelčPost. 131a; nic jiného neostane, gedno hřiech t. 91a. gednee muožeš-li MudrC. 89b. Nemaje jiného obchodu, gedno dědinami Pr. pr. 261; nemá viec ot ňeho vzieti, gedno pět grošuov t. 259. Taková věc nepříleží kněžím Kristovým, ale těm, ješto sě gedne činie kněžie Kristovi ChelčPař. 185b. Apoštol Antikristóv dále nesahá, gedno aby práva ustavená vyplnil tělesně t. 136a. Kamž tehdy tito následovníci jeho (Antikristovy) pýchy jinam pójdú, gedno za ním do pekla? t. 170b. — Dnes vám jest čest v ruce dána, acz yedno budete chtieti svú šlechtu i rod pomnieti AlxV. 1496, jedno, jestli jen. (Rostlina, kokotie hace) roste tiemž obyčejem, jako horčice v obilí, gedno že má květ modrý RVodň. 268b, jedno že, jen že. (Mníškové) řiedko kdy co mezi sebú mluviechu, yedno kdy bič v svéj rucě mějiechu DalC. 37, jedno kdy, jen když. (Maria) jiného nemyslila, gedno aby milovala Hrad. 31a, jedno aby, jen aby. (Diábel) nemóž v hřiech uvésti nikoli, gedno ktoz jemu sám povolí NRada 1924, jedno ktož, jen kdo; abych učinil tvú vuoli, czoz gedno rozkážeš koli t. 120, což jedno, co jen. Nebude let těchto rosa a déšť, gedne leċ podlé slov úst mých nisi iuxta oris mei verba Kladr. 3. Reg. 17, 1, jedne leč, leda jen. Ani svých slov proměnije, gedno lecz by z toho byl užitek Alb. 22b, jedno leč by, leda jen že by. Živ ť jest pán, že gedné leċby pán porazil jeho (Bůh Saula) quia nisi Dominus percusserit eum Kladr. 1. Reg. 26, 10. — gedno hospodin bieše mezi námi, rci nynie Israhel nisi quia erat ŽWittb. 123, 1, jedno (bez že atd.), v překladě za lat. nisi, přeložení neumělé, za nč. jestli(že) ne-; juž (vieru) gedno každý schová, bez omyla zahyne Athan. 225a. Gedno acz hospodin ustaví-li dóm, naprázdno dělali sú, jižto stavějiú jej nisi Dominus aedificaverit ŽKlem. 126, 1, jedno= jestli ne-; gedno acz hospodin střieci bude města, darmo bdí, ješto střěže ho nisi Dominus custodierit tamt., gedno ze hospodin spomohl mi, jednak bydlila by u pekle dušě má nisi quia t. 93, 17, jedno že = jestli ne-; gedno ze hospodin pomože mi ŽWittb. tamt.; gedno ze hospodin bieše mezi námi, liudie by pohltili nás nisi quia erat t. 132, 2, gedno ze ŽGloss. tamt.; iedno ze hospodin bieše s námi nisi quia erat ŽKlem. 123, 1. — Kto učiniti móž čisté z nečistého…, gedno ty, jenž si sám nonne tu, qui ŽKlem. 143a (Job. 14, 4), nonne přeloženo jako nisi. — Kněz (Břetislav v Míšni, zemi nepřátelské) jě sě se panici kúpati…, Zderad (jeho průvodce) málo pryč otjěde, yednozty prach nad knězem vznide…, nalit Sasíci na kněz udeřili DalC. 50, jedno-ž-ti, jedno-ž-ť = pojednou, najednou, a z toho dále ejhle, ecce; srov. jediné-ž, -ť, -ž-ť = ecce. Když Hovora třetie (= po třetí) trúbieše, yednozt Pražené vynikú, na Vršovicě křikú t. 34. (Svět člověka) ve(t)čas povýší, gednezzt svrže a v smiech poddá nepřátelóm Štít. ř. 42b; (svět dá) dnes čest, sbožie, panovánie, gednezzt to spadne tamt. (Člověk) umyslí sobě, aby dosti měl na tom, což má, nestál po cizím; a gednozt opět uzří, že móž viece dosáhnúti, stane po tom, úmysla svého zapomena ŠtítBud. 163. A gednożt počěchu slyšěti hřímanie ecce coeperunt audiri tonitrua Ol. Ex. 19, 16, Mus. tamt., gednozt počechu slyšěti Lit. tamt. A gednożt vzezřěv hospodin et ecce respiciens Dominus Ol. Ex. 14, 24, gednozt Mus. tamt., a gednozt zezřev hospodin BiblA. tamt. A gednozt et ecce Ol. Num. 11, 33. — Leč dietě, muž, žena, všem zagedno smrt složena AlxV. 2071, absque aliquo periit discrimine sexus et aetas omnis Gualth. 3, 292, za-jedno = stejně, bez rozdílu; inhed potekú Řěci všickni zagedno (s) svým králem t. 2123; za malý čas pohověchu, až všichni zayedno dospěchu (dokonali přípravu) t. 1403; když Maria ſyna porodi…, přijědú přěd ni třie králi…, a když přěd ni přijědiechu, všichni zagedno klekniechu Hrad. 120b; pak-li kto chválí zlé s dobrým zagedno spolu, ten, ktož chválu slyší…, pohorší se Štít. uč. 63b; řád-li to jest, že sě zagedno zlému vede jako dobrému? ŠtítBud. 177; (zrno) když rostlo s trním zagedno Krist. 48b; ktož ustavičně rovně svého náboženství chová vždy za gedno v ščěstí i v neščěstí Alb. 28a; ona (dva) za gedno odplatu vezmeta Kruml. 254a; smrt se všěmi sě obierá za gedno t. 339b; ne všěm sě vede ščěscie za gedno non omnes fortuna respicit eodem modo BohDial. 353; nenie všem za gedno ščěscie non omnis gaudet eadem fortuna tamt.; by dušě s tělem zagedno sě urodila Otc. 50a; všickni za gedno odpověděchu voce consona t. 391a; že sú jemu všichni zgedno (omylem m. za jedno) nepřieli Aug. 39a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


jedno, jedne, jedné, jednož(ti), jednož, jednožti, jednožť adv., část. a spoj. jen, jenom, jedině; než jen; jen že; jedno kdy jen když; jedno leč leda jen; jednojestliže ne-, pojednou, náhle: a jednožť počěchu slyšeti hřímanie; za-jedno stejně, bez rozdílu
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


jedno, jedne, jedné adv. = jen, toliko, než; ve výčtu = předně; — jedno ač (až) = i kdyby, leč když, jenom jestliže; — jednožť = pojednou; — za-jedno = stejně, zároveň, bez rozdílu
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).