hlasitý | ESSČ | GbSlov |

hlasitý adj.

k hlas

1. realizovaný (vyjádřený n. vyjadřovaný) lidským hlasem; (o sdělení, jeho obsahu) ústně pronesený n. pronášený, slyšitelně vyslovený (nikoli myšlený), (o melodii) (za)zpívaný (nikoli zahraný)

2. relig. (o řeči) jsoucí pouhým hlasem (zvukem), tj. bez duchovního základu

3. (o ústním projevu) hlasitý, pronášený n. přednášený nahlas, tj. výrazným, zvl. silným dobře slyšitelným hlasem, zvučný

4. veřejně (před lidmi) vyslovený

5. kde rozhlášený, všeobecně známý

6. (o zpěváku) mající zvučný hlas

7. (o hudebním nástroji ap.) hlasitý, vydávající silný zvuk

Sr. hlasný, nehlasitý, ohlasitý

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).

 


hlasitý, adj., zvučný, hlasný, laut: měl bych na tě křičeti hrdlem hlaſitym Tkadl. 9b; hlaſytymi varhany tinnulis organis Hymn. 53b; — slovutný, berühmt: královstvie řěčské… bylo hlaſytieyſſe jiných vocalius, nominatius Comest. 185a. — Adv. -tě hlasitě laut: (viera, kredo) kterúž pějí na primě hlaſytie jako žalm ŠtítMus. 91b; to ť na primě hlaſytie pějí t. 83a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).