havran, -a/-u m.
1. větší černý pták, zvl. havran
2. morský havran větší pták tmavší barvy, volavka (?)
Slovní spojení morský havran doloženo za lat. onocraculus, onocrotalus aj. Sr. koba, krkan, krkavec, vran, vranec
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 7. 2. 2025).
havran, -a, masc., Rabe; stsl. gavranъ. Z ga-vornъ. — Jakž hawran krmi drže v ústech, s níž se na dub vrže, aby tu odpočíval Baw. 55. hawranowe podlé svého obyčeje krkají Kruml. 472a. Přinosiechu jemu hawranyee chléb a maso corvi Ol. 3. Reg. 17, 6. hawran corvus Pror. Isa. 34, 11, Vít. 94a, Prešp. 195, BohFl. 87, Nom. 63b, Diefb. — morský havran: morſky hawran onocraculus MamE. 310a, morſkeho hawrana onocraculum MamD. 299a, hawrana morſkeho nycticoracem MamV.; morzſkeho hawrana onocrotalum Ol. Deut. 14, 19 a Mus. tamt., čápa Br. tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².