hadovka, -y f.
k had
1. rostlina pomáhající zvl. při hadím uštknutí, např. rdesno hadí kořen
2. houba připomínající svým tvarem hada, snad hadovka
Sr. jěščer, hadové kořenie s. v. hadový, všedobr
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
hadovka, -y, fem., rostlina toho jména: hadowka serpentina Prešp. 728, Rozk. 1393; hadowkavel geſſtier serpentina minor RostlF. 12b; — hadowka dracontea MamA. 19b, HerbKřišť. — hadowki serpula Prešp. 835 v kap. de fragis et boletis (serpulum, serpillum = veltkumel, quendel atd. Diefb. Gloss.), hadowky též Rozk. 1541, Veleš., hadowki též RVodň. 50c.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².