|
|
|
had, -a/-u m. 1. plaz s dlouhým štíhlým tělem žijící na suchu n. ve vodě, zvl. had 2. tasemnice 3. drak, zvíře s dlouhým krkem, protáhlým tělem a několika hlavami 4. lstivé, zákeřné stvoření; přen. osob. podlý, zlý člověk 5. ďábel 6. nemoc postihující stromy projevující se černáním kůry 7. křivule, skleněná nádoba s dlouhým zahnutým krkem užívaná k pálení vína 8. vrhací zbraň užívaná při obléhání hradeb Dolož. též jako vl. jm. osob. Had a jako součást jména domu. Sr. násilnorodník, salamandr, úhoř, viper, žúžala Autor: Jana Zdeňková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 21. 1. 2025). 
had, -a, -u, masc., Schlange; stsl. gadъ animal reptile. — had CisMnich. 97a; had serpens Prešp. 500, Rozk. 966, BohlFl. 192, Boh. min. 22a, Vít. 94b; na hadu ŽWittb. 90, 13; hadowe i ptáci serpentes ŽKlem. 148, 10. Malý had najviece sípá AlxV. 217; gdež had po skalách lazí t. 12; had… zjědovi j’mu jeho děti Jid. 1. (Jenž) jědovatý had odtad vyhnal Pass. 422, jedovatého hada; kto nalezne had zlatý BřezSnář. 229, hada zlatého. Mojžieš povýšil hadu EvVíd. Jan. 3, 14, povýšil hada; podlé podobenstvie hadu liútého serpentis ŽKlem. 57, 5 a Ol. tamt.; hadé je předejdau a přemohau Ezop. 201b. — Jěd aspidový hadu liútého pod jich rty venenum aspidum ŽKlem. 139, 4, nad hadem aſpidem choditi budeš super aspidem t. 90, 13, jěd hada aſpida venenum aspidum ŽKlem. Deut. 13; aspis hluchy had Nom. 69a, Lact. 293a, Diefb., had hluchi aspis BohFl. 205, hluchý had, srov. aspis. — Anguis wodny had Lact. 12d, hydra wodny had t. 294a, had wodni hydra Lit. praef. in Esdr.; letawy had serpens volatilis Lact. 294b. — Quaedam machina belli…, nádoba bojovná, had Lact. 172b. — Příjm.: Had TomZ. 1404 st 89, Přibík Had z Paběnic Poř. 1482 (186). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
had m. = název přístroje k boření zdí v boji Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|