|
|
|
faleš, -lšě m. pozd. též faleš, -lšě f. k střhn. valsch 1. čeho faleš, falešnost, neopravdovost, nepravdivost 2. čí faleš, neupřímnost, přetvářka 3. faleš, klam, podvod 4. o čem, čí nepravda, lež 5. v čem (činnosti) falšování, napodobování 6. v čem (výrobku), čeho napodobenina, padělek, podvrh V PrávŠvábC zapsáno jako falš (m.). Sr. falešnost, falešstvie, lichota, nepravost, neupřiemost Autor: Michal Hořejší, Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 26. 4. 2024). 
faleš, -lšě, masc., později také falšě, -ě, fem., nevěrnosť, klam, podvod; ze střhněm. valsch (subst. masc.) = betrügerisches Wesen, Betrug, Unredlichkeit, Treulosigkeit. — Lež, faleſs, lest, to ť jsú ta znamenie diáblova ŠtítMus. 47b. To jest faleš zřejemný, horší než židovský KorMan. 38a. Ktož faleſs za pravdu vezme Kruml. 363b; tento svět jest pln falſſye neb křivdy a nevěry t. 377a. Ó přenevěrná manželko, neřádný falſi! KřižA. 298. Tu má poznán býti ffaleſs jich nevěry ChelčPost. 200a; aby se vystřěhl toho ffalſſe tamt.; v tom ffalſſi jest Antikrist tamt.; věřiti falſſom t. 200b. Protož bez falſſye móž jeden druhého lepším mnieti, než jest sám ŠtítVyš. 53a; bez falſſye Pulk. 49b; to ť bude dryák dokonalý beze wſſieo falſſie proti každému jedu a trávení Chir. 291b. Aby (řemeslníci) toho, jehož nenie, neukazovali někakým falſſem Štít. uč. 95a; falſſem spravedlnost ukázaná dvojitá jest nespravedlnost ŠtítBud. 205; lecjakýms falſſem lepie sě jedni léní k druhým ŠtítPař. 101b; na nás voláš násilím, mordem, výbojem, falſſem a mnohými jinými kusy Tkadl. 2a. — ffałeſs newiernu poznávajíce ChelčPost. 200b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
faleš, -lšě f. faleš, klam, neupřímnost; nevěrnost, podvod Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
faleš m. (z něm.) = faleš f.; klam, podvod Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|