|
|
|
dráč, -ě m. k dráti 1. kdo n. co někoho n. něco (živého) dere, zraňuje, zabíjí 2. koho, čeho (chudiny ap.) kdo někoho odírá bezohledným vymáháním peněz; bibl. výběrčí, vymahač daní 3. kdo někoho (násilím) obírá a okrádá, lupič, zloděj 4. koho (chudých lidí ap.) sužovatel, utiskovatel, trýznitel 5. (čeho) rozvraceč, ničitel 6. bot. ostnitý keř s červenými bobulemi, dřišťál (sr. StčS s. v. „pivník“ 2) Sr. bércě, bráč, dércě, lapač, násilník, nuzitel, výbojník Autor: Jana Zdeňková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 19. 6. 2025). 
dráč, -ě, masc., kdo déře, odírá, okrádá, Räuber, Plünderer, Erpresser; z dьra-, dráti. — Nejsem jako někteří lidé, draczy a nevěrní raptores, iniusti EvSeitst. Luk. 18, 11. Jestliže ten, ješto bratr slove mezi námi, jest smilník aneb dracz, s takovým ani pokrmuov přijímajte ChelčP. 42b. Nebudeš ho (chudého) puditi jako dráč HusE. 1, 214. Od draczow drán ROl. 5b. Řekl rychtář draczzowi GestaBř. 107b. Dal jě (bůh židy) v ruku draczom diripientium Lit. 4. Reg. 17, 20, draczzom Ol. tamt. dracze kostelnie vyhánieme Hilar. 19a. Lakomcóm aneb dracom rapacibus Koř. 1. Kor. 5, 10; dracz rapax Pernšt. 1. Kor. 5, 11, dračom rapacibus t. 5, 10; lúpežníky, draczie vispelliones Roh. 180b. — dracżi expilatores Lact. 64c; dracz praedo Prešp. 1043, Rozk. 1790, MamF. 92a; dracz raptor MamD. 296b, Veleš. — Podtlačie pod sě draczie své exactores Pror. Isa. 14, 12, draczi jeho zlúpili exactores t. Isa. 3, 12, MamVíd., dráč m. výběrčí. — Adj. possess. -óv dráčóv Räuber-: neb jsem ji (dívku) zprostil z rukú draczzowu GestaBř. 107b. — Dráč, rostlina toho jména, Berberisbaum: dracz berberis Slov A., ApatFr. 167b, RostF. 10b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dráč, -ě, též dračka m. vyděrač, zloděj, lupič Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
dráč m. = loupežník, lupič Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|