násilník | StčS | GbSlov |

násilník, -a m., poses. násilníkóv; k násilný

1. (koho, čeho) násilník, kdo se dopouští násilí, zvl. loupeže n. vraždy (na někom, na něčem): clepi, id est fures, abactores (emend. Ryba, adactores rkp; naſilnici gl.). sicari, multatores, enectores antropici fustigentur GlosVíd 117a; jenž [kaplan] zpoviedav přěbojníka, mnohých lidí naſſylnyka, vecě DesHrad 848; mordéř a naſilnyk lidský ComestC 20a oppressor; padúši stratilates, nasilniczi vispiliones KlarGlosA 1123 (De communibus speciebus): lotry, lúpežníky, naſſylnyky kostelóv a chudých lidí rozličnými mukami hubě PulkB 113 latronibus ecclesiarum et pauperum oppressoribus; lúpežník nebo naſilnik AlbRájK 137 praedo; kterýž [Justinus] ustavil za zákon, ktož by kolivěk kterú pannu polapil, a když by kto ji z ruku naſilnyka toho zprostil, aby ji sobě za ženu pojal GestaB 106b raptoris; že jsi diábelník neb naſylnik neb zlosyn PříbrZamP 206a; violentus kvaltovník, naſilnyk SlovOstřS 120; jakožto Nemrot, mocný naſylnik před Pánem BiblPraž Gn 10,9 (krutý lovec ~Card, ~Ol, silný lovec ~Pad) robustus venator; invasores obecných silnic téhož královstvie našeho znamenití a škodliví naſylniczy ProkPraxD 154a; ║ ale ty škaredý hřiešníče, nade všě přepeský naſylnyku, neroď sě darmo přielišně výšiti ješitnými nadějemi BiblOl 2 Mach 7,34 (najnemilostivější ukrutnice ~Lit, najhřiešnější ~Pad, najhanebnější ~Praž) flagitiosissime největší hanebníku; naſylnicy hradoví a tvrzní, ješto lokají krev a pot robotné chudiny ležiece tučně v rozkošech ChelčPař 133b odírači

2. (čí [ženy]) znásilňovatel, kdo se dopouští znásilnění: jižto [cizinci] sú byli naſilnici v své nestudatosti, obnaživše bedru panenskú na pohaněnie BiblCard Jdt 9,2 (~Ol, ~Lit, ~Praž, porušitelé ~Pad) violatores; žaluje li ona [znásilněná] na svého naſylnijka, má jemu hlavu stieti DubE 98b; na biskupa příslušejí ti hřiechové a jsú tito: najprvé sodomský hřiešník, druhé naſylnik panenský, třetie cizoložník ŽídSpráv 93

3. (koho, komu, čeho [instituce]) kdo se zneužíváním moci dopouští bezpráví n. křivdy (na někom n. na něčem), utiskovatel, pronásledovatel: humiliabit calumpniatorem poníží naſilníka ŽaltGlosKlem 71,4 (obuzníka ~Wittb, BiblDrážď, protivníka ŽaltPod, křivovinníka ~Kap, potupujícieho BiblOl, křivého žalobníka ~Pad, žalobníka lživého ~Praž); žeť nejsem jako někteří lidé výbojníci, naſſylnyczy, cizoložníci EvRajhr 121b (L 18,11: nevěrní ~Seit, ~Praž, nepraví ~Beneš, nespravedliví ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž, nespravedlní ~Drážď, ~Ol) iniusti; milujte nepřátely své a těm dobře čiňte, kto vás nenávidie, a proste za své naſylnyky, kto sě vám protivie EvZimn 8a (Mt 5,44: BiblDrážď, EvBeneš, protivníky ~Ol, ~Praž, BiblOl a ost.) pro persequentibus…vos; v ty časy zlý Julián počě veliký naſilnyk křesťanům býti PasMuzA 283; zprostíte násilím podáveného z ruky naſylnykowy Pror Jr 21,12 (BiblOl, ~Lit, ~Praž, bezprávníkovy ~Pad) calumniantis; ot naſylnykow prorockých LyraMat 87a ex persecutoribus prophetarum; také pokánie Pavla, cierkve svaté naſylnika,…milostivě k Ježíšovi navrátilo HusDcerkaD 164b; bohatí, jenž nuzie chudé, jsú naſilnici HusVýklB 2b; padnú někdy pokušenie velmi těžká od naſylnikow viery ChelčBoj 384a; násilník chudých BřezKron 337 pauperum oppressor; violentus naſylnik, mocný SlovKlem 90a

4. samovládce, tyran: mnozí naſylnici seděli jsú na duostojnéj stolici BiblDrážď Sir 11,5 (~Ol, ~Lit, silní králové ~Pad, ~Praž) tyranni; ten poče naſilník býti na zemi BiblCard Gn 10,8 (~Ol, mocný ~Pad, pod. ~Praž) potens; pět naſilnikow filistejských BiblCard Jdc 3,3 (~Ol, ~Lit, kniežat ~Pad, ~Praž) satrapas; ale pánóv větčí diel učiněni byli naſilniczi, aniž se báli krále KarŽivA 357 tyranni; ani synové naſylnykouij ranili sú jeho BiblOl Jdt 16,8 (najsilnějších hrdin ~Card, ~Lit, ~Pad, najsilnějších rekuov ~Praž) filii Titan; přinuzením naſylnykom (m. -ow) klaniechu sě obrazóm BiblOl Sap 14,16 (násilných vladařův ~Lit, ukrutných vladařův ~Pad, tyrannuov ~Praž) tyrannorum

5. kdo bezohledně vymáhá peníze, vyděrač; v bibli vymahač daní (za lat. exactor): z ňeho [lidu judského] vyjde všeliký naſilnyk spolu BiblDrážď Zch 10,4 (~Ol, ~Lit, ~Praž, nuzitel ~Pad) exactor; kak jest přestal naſilnyk, odpočinula dan BiblDrážď Is 14,4 (Pror, BiblLit, ~Praž, nuzitel ~Pad) exactor; ukrutný naſilnyk neb dráč SenCtnost 298a exactor acerbus; exactoris, id est importuni petitoris tributorum bércě hic alias naſilnika VýklKruml 139b (Is 9,4 exactoris: ukrutníka BiblPraž, bércě ~Drážď, Pror, nuzitele BiblPad); nebudeš ho [lid] nuziti jako naſylnik ani ho lichvami obtiežíš BiblPraž Ex 22,25 (lichevník ~Card, ~Ol, ~Lit, ukrutník ~Pad) exactor; exactor šosnéř (ſoſſnerž rkp), importunus petitor vel naſylnik SlovKlem 45b

Ad 1: za lat. abactor (střlat. abigeus ‚zloděj dobytka‘) stč. též zájemník; za latro též krádežník, lotr, padúch, zloděj; za raptor též dráč, lapka, lúpežník, otjímatel, pochvátač; za invasor téžvýbojník; za flagitiosus též hubenec. – Ad 4: za lat. tyrannus stč. též ľutec, neľútostivé knieže (BiblOl Ez 23,23); za satrapa též zemský pán (SlovKlem 801)), bohatý a mocný tohoto světa (JakVikl 195a). – Ad 5: za lat. exactor stč. též celník, dračka, lichevník, šacéř, vyhaneč, vydřiduch, vytočitel

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


násilník, -a, masc.; stsl. nasilьnikъ vim inferens, tyrannus. — Násilník, znasilňovatel, dráč, Gewalttäter, Erpresser: naſilnicze tyranne JiřKap. 2; (kaplan) zpoviedav přěbojníka, mnohých lidí naſſylnyka Hrad. 111b; proste za své naſylnyky, kto sě vám protivie EvZimn. 15, Mat. 5, 44; v ty časy zlý Julian počě veliký naſilnyk křesťanóm býti Pass. 283; naſylnyk exactor Pror. Isa. 14, 4; před naſylnijkem Štít. ř. 132a; tú (v řece ohnivé) jsú rozliční naſylnyczy ML. 18b; lúpežník nebo naſilnik Kruml. 137b; pět naſylnykow satrapas Ol. Soudc. 3, 3, naſilnikow též MamV.; přinuzením naſylnykow tyrannorum Ol. Sap. 14, 16; jižto sú byli naſylnyci violatores t. Jud. 9, 2; přepeský naſylnyku flagitiosissime t. 2. Mach. 7, 34 (překl. volný); naſilṅíka poníží calumniatorem ŽGlossKlem. 71, 4 (překl. odchylný); zloději i naſilniczi NRada 791; naſilniczi violenti Koř. Mat. 11, 12; katové, biřicové všichni krvavci rathauzní, naſylnicy hradoví a tvrzní ChelčPař. 133b; netbajě na přikázanie toho naſylníka persecutoris OtcB. 191b (překl. volný); puojčíš-li peněz lidu mému, nebudeš ho nuziti jako naſylnik exactor Pražsk. Exod. 22, 25; Nemrod byl jest veliký naſylnik robustus venator t. Gen. 10, 9 (překl. odchylný) nasylnyczy *vispiliones Rozk. 1789 (Diefb. Gloss. vespilio morder, rauber), naſilniczi též Prešp. 1041; naſylnyk *vispilio BohFl 700, nasylnik též Veleš; naſilnyk tyrannus MamA. 36a, naſylnyk též Anon. 7a; crudelis tyranni ukrutného naſilnika SequE. 32b naſilnici actores, sicari, multatores GlossVíd. 117a. — Notsüchtiger: žaluje-li ona (podávená) na svého naſylnika, má jemu hlavu stieti ODub. 11.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).