pojieti | StčS | MSS | ŠimekSlov |

pojieti, -jmu, -jme pf. (ipf. pojímati, -aju, -á); k jieti

1. pf. koho/co (za co [ruku]) uchopit, vzít, pojmout (kniž.); [bezmocného] zvednout: pogem jeho [nemocného Ježíš], uzdravi i pusti EvSeit 146b (L 14,4: popad ~Ol, uchopiv ~Beneš, nazdvih BiblDrážď, dosáh ~Praž) apprehensum sanavit; vstaň a poymi dietě za ruku BiblOl Gn 21,18, pod. BiblPad A 9,8; pogem je k sobě přituli BiblGlos Gn 48,10 (přituliv jich ~Ol, přičiniv ~Pad) applicitos; pojma jej [raněného], i vedli domuov NaučBrn 113 (1462) chopivše se ho; aby ten prám pojeli [plavci] a doluov splavili ArchČ 21,317 (1457–72) ║ poymu tě v uzdu, aby nezahynul BiblDrážď Is 48,9 infrenabo nasadím ti uzdu, tj. zkrotím tě (pod. JakZjev 120b); poge [vlna] puol korábu vysoce nad se ApolBaw 212a vynesla; puoymuċe [oba soupeře] mezi sě, tú mocí svádu stavie TrojA 126a silou vzavše

2. koho/co zmocnit se koho/čeho: (A) (komu) vzít, sebrat, zvl. násilím; koho [vojensky] zajmout; (B) pf. [o něčem zlém] zachvátit: A: což cizí nepogechu, to vše po nich svoji vzěchu AlxV 144; on pak naleze lidi své, ješto mu byli pogeli TandBaw 756; osel tvój bude pogat BiblOl Dt 28,31 (pochvácen ~Pad, osla…vezmúť ~Praž) rapiatur; Exionu pogiemſſie [Řekové] TrojA 87a (v. nevěstčí 1) abduxerunt; temná noc, ta mě již poyala v svú moc TkadlA 5a; nedali jemu [králi táhnout] páni uherští a pojali jeho bezděky zase ArchČ 3,22 (1442); Pešík odpierá, že jsú lidem páně koně pojímali ListářRožmb 2,162 (1442); vaše lidi byli pojali i s vozy ArchČ 10,40 (1479) ║ vejda v peklo, poymu a otejmu diáblu ukrutnost jeho ComestC 309a zbavím ďábla ukrutnosti; ktož chce, vejda poyme oslicě [v otevřeném domě] AlbRájA 30a (poyme oslici ~C) vezme si; mě svú řečí pogieti chceš TkadlA 12b chytit, tj. dostat, kam si přeješ; zákonníky aby poyal v svú siet ChelčBoj 362b lapil B: hróza Boleslava pogie DalV 30,37 (podjě ~C, objide ~Fs); pogye [zlý duch] jeho i plváše EvRajhr 122b (Mc 9,17: popadne ~Ol, uchopi ~Beneš, pochopi BiblLit, pochyti ~Pad) apprehenderit; všecko poyato bude pýchú nezřetelnú ChelčBoj 374a

3. koho/co (odkud kam) vzít (a přemístit): (A) koho odvést n. co odnést; (B) („s sobú“, „sobě“ k čemu ap.) vzít si, sebrat s sebou; [skupinu] shromáždit: A: pogem jej ot hluku zasě EvRajhr 121b (Mc 7,33: vzě ~Klem, chopiv ~Beneš, potrh BiblDrážď, vyved ~Praž) apprehendens; Poy<my> Mariu i dietě v Ejipt LegDětK 1b tolle; svatého Radima [tj. tělo] odtud pogiechu DalV 43,10 (podjěchu ~Cr, vzpodjěchu ~C); toho črt u peklo pogyma DesHrad 594; veliký plen zajal…i poyal do Damašku BiblOl 2 Par 28,5 (přivedl ~Lit, přinesl ~Praž) adduxit; z očistcě mnohé poial̇ HusVýklB 16a; pogmiete ji [archu] zasě k vám BiblPad 1 Rg 6,21 (otveztež ~Ol) reducite; pojala svú dceru svévolně pryč ListářRožmb 3,142 (1446); kradmo sem poyat z země BiblPraž Gn 40,15 (vzpodjat ~Ol, vzat ~Pad) sublatus sum odvlečen; tu jest mnoho země pojala [povodeň] s sebú ArchČ 17,484 (1500) odplavila ║ na svatý kříž…pogyechu [Ježíše Židé], vaši žádúcí útěchu Vít 24a pověsili; pójdeš k mým přívuzným a ottud mu [Izákovi] poymeſſženu ComestC 31a (Gn 24,4 accipias: aby vzal BiblPad) přivedeš; s těmi věcmi poyme [ďábel] srdce jeho v neřád ChelčBoj 389b zavleče; puogmu je [pány] do hrozné jámy RozmlSmrt 42 strhnu B: doma nikoho…neostavili, ženy, děti, všě pogely AlxV 1274; všdy pogymaly sobú, což kaké čeledi měli AlxH 131; poyme [cizí vladař] k sobě lid jazyka svého DalL 4,25 obklopí se lidem; poymyete vozy z Ejipta a přivezte vaše ženy ComestC 49a tollite; poyaw [král] veliké vojsko KarŽivB 167a assumpto exercitu; [Libuše k pánům:] Poymyete kóň mój bielý PulkB 5 accipite; Poymeſs s sobú Árona…s syny jeho…, aby popovstvie požívali BiblOl Ex 28,1 (připoj…k sobě ~Praž) applica; ze všěch měst pogie sobě ku pomoci mužě hrdinné t. Jdt 3,8 (vzal s sebú ~Praž); já jsem…své všecky poyal k tomu FlašRadaA 118; mě s sebú pojal do Počenic Půh 2,422 (1414); aby ižádného měštěnína našeho vyběhlého…s sebú nepojímali ArchČ 6,411 (1423), pod. BřezKron 401 iunctum; pojav je [pány z Janovic] s sebou, do Prahy přijel jest BřezKron 515 ║ je [„povětří“ oheň] tak s sebú pogyma Hvězd 81b bere, strhává; tak sú pogali [kněží] moc na svú stranu svými dobrými skutky ChelčSíť 114a strhli

4. co [vodu] kam, odkud, kde odvést, svést; kam svedením shromáždit, ipf. jímat: v jeden rybník…poye tu přehroznú vodu LegDětB 2a, pod. ArchČ 2,323 (1389); ryl příkopy sobě bez mé vuole přes mé dědictví a na mém vodu pojal Půh 2,409 (1412), pod. ZřízVlad r1b capere; abychom…skrze dědiny jich žádné vody nevedli ani pojímali ArchČ 17,374 (1490); vodu pogiti od trub jejích skrze duom její ArchKol (1495)

5. koho/co v co ap. pojmout, zahrnout do čeho: pojímaje v to [„zástavu“] i některé vsi ArchČ 3,515 (1437); žádného z poddaných…v ten glejt pojímati nemá. Pakli by kto…v ten glejt pojat byl ZřízVlad ArchČ 5,218; že by v toto příměřie kněz probošt pojat byl ArchČ 8,134 (1474); při smlúvě…to pojato nenie t. 21,203 (1479) ║ čím více takovú duši v se pogima ta zbožilost BechMuz 70b duše se zmocňuje; ať se dobře tvój kámen spojí a pojme tělo, duši a duch AlchAnt 24a přijme (do sebe)

6. koho (kam, na co ap. komu) vzít, přijmout, zvl. pod ochranu n. k službě; („(k) sobě“ ap.) vzít si; za koho, kým (kam) učinit kým: poymy k sobě jednoho nebo dva, aby…stalo svědectvie EvRajhr 111a (Mt 18,16: přijmi ~Ol, přičiň s sobú BiblOl) adhibe; mohl by mě [Ctibora Bůh] rád v svú radu pogymaty DalC 85,12 nemen; ktož poyme komorníka pražského na póhon RožmbB 21b; pogie [Josef] svú ženu, a nepoznáváše jie BiblDrážď Mt 1,24 (vzě ~Ol, přijal jest ~Praž) accepit; kto by tě poial do domu TandBaw 157b, pod. v obr. Aug 83a; kteréhož [muže matka] jim otčímem poyme ŠtítKlem 49a; poymy mě za královnu sobě ŠtítBarlB 197; nemají [ženy] na vojny pogimany býti JakZjev 198b; když ji [choť] z tohoto světa k sobě poyme VýklŠal 76b ducit; syna jemu nebudete hájiti pojieti jakožto otci ArchČ 21,221 (1489 ?) ║ by byl na radu poyal neudatného DalV 18,27 poradil se se slabochem; pogem [Josef z bratří] Simeona BiblOl Gn 42,25 (vzem ~Pad) tollens vybrav; dokad mlčíte a nepogmete krále t. 2 Rg 19,10 (neuvedete zasě ~Pad, nepřivedete ~Praž) non reducitis nepřijmete zpět; nižádný vás [dělníky] nepoial BiblLit Mt 20,7 (nenajal ~Praž) nemo…conduxit nenajal; jsúce poyati [mniši] k skutku služebnému,…zjevně žádají almužny KorMan 39a určeni; Barnabáš poyaw jej [Šavla], i vedl ho k apoštolóm BiblPraž A 9,27 (popad ~Ol) apprehensum ujav se ho p. pojieti, pojímati (sobě) ženu (manželku) ap. oženit se: ženu sem poyal, proto nemohu přijíti EvSeit 144b (L 14,20) uxorem duxi; slunce poialo nevěstu BawEzop 480 (fig.); aby nepogimali žen pro sbožie GuallCtnostK 155; kolikrát událo by se králi ženu pogimati MajCarA 49 matrimonio copulari; nubentes pogimagicze ženy VýklKruml 235a (Mt 24,38: ženíce se BiblPraž); všickni téměř pogimagy sobě ženy ChelčBoj 372a; aby se ráčil oženiti a manželku sobě pogieti LetKřižA 207 p. pojieti, pojímati mužě provdat se: panna poyme li mužě BiblDrážď 1 C 7,28 (vdá li se ~Lit) nupserit; [slib] viece mužě nepogymati GestaB 66a viro non copulari; maritare muže pogieti SlovKlem 17b. Sr. omužiti sě

7. koho [blíže určeného] („sobě“ „v manželstvie“, „za ženu“ n. „za mužě“ ap.) vzít si koho, uzavřít sňatek s kým; [ženu] („ženě“, „ženú“ ap.) oženit se s kým; [muže] provdat se za koho: Poyal sobě ženě hpannu LegMar 16; máteř poẏem sobě ženú LegJidM 147; Libušě jej za muž pogye DalC 7,2 (vzě ~Fs) nam yn czu einem manne; že svě pogiele dva bratry OtcB 73a iungeremur; ne smilstva dle pogimam ženu mú TobU 144a (Tob 8,9) accipio; aby nikoli nepogymaly v manželstvie žen kananejských LyraMat 13b ne…contraherent; byla jest [česká královna] druhého muže poyala MajCarB 11a (vzdala se druhé za…pána ~A) matrimonio…se iunxit; sobě ji za manželku pogal [David] VýklŠal 7b copulavit; když sobě pogimal chot cierkev svatú t. 64a (fig.) coniunxit; oženil se a pojal paní Ptačkovú ArchČ 3,34 (1446); ženy pogímali k manželství neřádnému KorMan 33a; když jest manželku svú…pojímal Půh 5,331 (1481)

8. koho [ženu n. muže] („sobě“) spojit se s kým pohlavním stykem; ipf. souložit, obcovat s kým: svého krále chot pogieti směl PasMuzA 495; jakožto amazonské ženy…k své libosti muže pogymaty obyčej jmají PulkB 14 traducere; tvá žena této noci má pogieti jiného muže PovOl 256b; panny bohu zaslíbené jste porušili, pogimati jsú sobě muže mnohé musily RozmlVácl 951

Sr. též jm. osob. Pojal m. (TomekMíst 1,236, 1362)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


pojieti, -jmu, -jmeš (aor. -jech, -jach, přech. min. -jem, -ši, příč. čin. -jal, -jěli) dok. pojmout, vzít; pojieti sobě ženu, ženě, ženú vzít si za ženu; odebrat, odvést
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


pojieti (1. sg. pojmu) dok. = pojmouti; vzíti; zajmouti; pojmouti za manželku; — najmouti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).