jeden masc.,
-dna jedna fem.,
-dno jedno neutr.,
numer. card.,
einer; z
jedьnъ, srov. stsl. jedinъ, někdy
jedьnъ, unus, solus. — Jako ieden z kniežat unus
ŽKlem. 81, 7. Tak jiej gednuu ranú hlava sťata
Pass 21. Zisk ve ztrátě, radost v smutcě sú spřěžena (sic) w gedno pútce
AlxH. 7, 35. Na gednye straně kříže
ML. 116b. — Nenie, kto by učinil dobřě, nenie až do giednoho usque ad unum
ŽKlem. 13, 1; nenie, kto by učinil dobré, nenie až do gednoho
ŽWittb. tamt., (až) do jednoho. V sebrániú liuda w gedno in unum
ŽKlem. 101, 23, v jedno; kniežata sě sešli w gedno
ŽWittb. 2, 2; králi sebrali sú sě, sešli sě w gedno
t. 47, 5. Vzvyšmy jmě jeho w gedno in idipsum
t. 33, 4 (překlad odchylný). — Jdiechu gedni panie
Pass. 201, plur. jedni, -dny, -dna (když počítaný předmět je skupený, nebo vysloven jménem pomnožným). (
Sv. Dominik) gedni kacieřě přěhádal
t. 413; yedni sprostné staré ženy… řechu
tamt. (Bóh) v rozličných anděléch rozličné činí věci: w gednych (sic) sě ukazuje, v druhých
atd. ŠtítBud. 108. V gednyech starých knihách
t. 229 (
stč. knihy,
plur. tamt.). Sta sě na gedny hody (svátky)
Hrad. 17b. — Bieš tu také ober geden
AlxB. 4, 30, jeden =
který-si, nějaký, jistý; jezdcóv mnoho… s gednyem hrabiú velmi mocným
t. 1, 26; svatý Apollinariš… tu yednoho tribuna paní uzdravil
Pass. 344; tu jej (Apollinariše, ubitého) učenníci jeho vzemše k gednyei cniej vdově vnesli
tamt.; aspis slove hádek geden, ten jest
atd. AlxV. 219; podbichu gednu zemicu
AlxH. 1, 5; Mohuč gedno město slove
PilA. 9; Alexander… šed i sta na gedny hořě
AlxV. 681; (
sv. Prokop) bra sě do gedneho lesa
Hrad. 4a; w giednye jámě
Mat. 15; sta sě to časa gednoho
AlxV. 727; nalézámy w gednom čtení
Krist. 31a. — (Mnich) zpieval mši jako geden anděl z nebes
Hrad. 17b,
jako jeden =
jako který, nějaký; jest to flastr tak dokonalý na hlízy, jako gedno lékařstvie na světě
Chir. 141b. — Avšak nenie dvoje božie tělo ani troje, ve všěch miestiech vše gedno je
Kunh. 149a,
jeden =
stejný, jednostejný; gednoho obyčeje unius moris
Anon. 7b a
MamA. 36b; gednym nravem unius moris
ŽWittb. 67, 7; gednyem duchem unanimiter
Anon. 7b; (Ciborea) leč bylo v noci, leč ve dne, zavše smutna, mysli iedne
e, bolí ju s
irdce
atd. Jid. 152. — Neotpoviedaj mně gednomu, ješto s’ ráčil mnohým dáti
Modl. 28b,
jeden =
jediný, sám, pouhý; ne o gednom chlebu živ jest člověk
Krist. 34a; odpusť Medatovi, by mě tiem gednyem utěšil
AlxM. 3, 5. — (Modly) gedny jsú kamenné a gedny dřevené, gedny hliněné nebo
atd., quaedam-quaedam-quaedam
Mill. 37a,
jeden-jeden, plur. jedni-jedni atd. (s významem střídavosti); sebrachu geden viece a geden méňe aliusalius
Mus. Ex. 16, 17. — (Bóh) takéž, by bylo to slovo v obyčeji, nadgednieyẛi jest nad to nade vše, co kdež jest gedno
ŠtítBud. 48, nadjednější, strojené. Pod onú najvyšší jednotú, jíž buoh jest naygednieiẛi, jakož sme o tom mluvili dřieve
t. 66, najjednější, strojený superlativ.
Srov. jediný, najjedinější. —
jeden-na-dcěte, -dcět jeden-na-dcět, -dste jeden-na-dste atd.,
jedenáct: tu nalezli gedennadciet apostolóm
Krist. 109a; gedenadcziet undecim
Ol. Ex. 26, 7; srov. desět. —
jeden-mezi-dcietma, mez-cietma jeden-mez-cietma atd.,
jedenadvacet: w gedenmezcietma letech cum esset annorum viginti unius
Ol. 3. Esdr. 1, 46; srov. desět. — Amri kraloval gednoho a trzidczateho léta Aza krále judského anno trigesimo primo
Ol. 3. Reg. 16, 23, jeden-a-třidcátý. — Ve větě
záporné je
stč. jeden =
nč. ni-jeden, ani jeden: ze sta geden sě nevrátil
AlxV. 542; geden člověk živ neosta
t. 500; ciesař.. jako by sě chtěl povztéci tiem, ež neumějieše řéci protiv nie (Kateřině) yednoho slova, vezřev na své vece: Ova!
atd. Kat. v. 1394; tebe bych všie cti zbavil a sebe bych za gednu planú hnilicu nepopravil
Mast. 426.
V těchto případech bývá při jeden obyčejně vytýkavé i-, tedy
i-jeden; viz
i. —
jeden-druhý, jeden-druhého v. druhý. — Z
jeden jsou
adv. jedne,
jedno,
jednom,
jednú,
jedno-krát;
v. t.