dna | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

dna, -y f.

pozd. též dna, den pl. n.

1. vňutřnie dna med. ochromující bolestivé onemocnění vnitřních orgánů, zvl. kolika („třěvnie dna)

2. med. jaká („přiehebná“ ap.) ap. dna, pakostnice, ochromující bolestivé onemocnění, zvl. kloubní n. svalové („pakostnicě“)

3. med. „mokrá dnaap. onemocnění spojené s mokváním kůže

Ojed. ve spojení dna čtvrtná ComestC 272a za lat. quartanis (sr. zimnicě)

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 6. 2024).

 


dna, -y, fem., Gicht; z dъna — Ta nemoc… obecně slove dna HusPost. 172b. Dietě mé leží v domu dnv trpě t. 20b, dnú trpěti. Kohož dna trápí Chir. 198b; mast proti schnutí a proti dnye v žilách trápení t. 338b, proti trápení dny, dnou. Opadli sú údové jeho dnv paralysi Mus. 1. Mach. 9, 55. Má-li tento lid dnu v uočí, ano žádné milosti nenie RokycKl. 344a. Nemocného, jehožto dna lámáše Krist. 43b, dna lámá; pak-liť by tě dna lámala Chir. 74b; snad j’mu dna láma uši Mast. 124; hospodyni dna rucě zlámala Pass. 287; rucě… dnu sě zlámavše ML. 35b; dietě dnu zlamano bylo t. 48b. Barvú tohoto květa dna lenosti (bývá zahnána) Kruml. 10a. dna paralysis Prešp. 1577, Rozk. 2307, BohFl. 439, RostlF. 14a, RVodň. 67c, Veleš.; dna w noze podagra RostlF. 14a, nozna dna podagra RostlC. 9a; dna w ruku chiragra RostlF. 13a; dna w czlanczych artetica t. 13a; trzewnie dna colica tamt., Střewnij Dna Háj. herb. 382b; Dna klaubnij t. Index D. — Odchylkou bývá bráno za plur. neutr.: umřel na dna ſtřewnij VelKal. 127, kteříž dna v nohách mívají Háj. herb. 23a, pán náš tak těžký dna měl ŽerKat. 21, Střewnijm dnuom spomáhá Háj. herb. 11a, že sem těžkými dny navštívena byla ŽerKat. 53.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


jeden masc., -dna jedna fem., -dno jedno neutr., numer. card., einer; z jedьnъ, srov. stsl. jedinъ, někdy jedьnъ, unus, solus. — Jako ieden z kniežat unus ŽKlem. 81, 7. Tak jiej gednuu ranú hlava sťata Pass 21. Zisk ve ztrátě, radost v smutcě sú spřěžena (sic) w gedno pútce AlxH. 7, 35. Na gednye straně kříže ML. 116b. — Nenie, kto by učinil dobřě, nenie až do giednoho usque ad unum ŽKlem. 13, 1; nenie, kto by učinil dobré, nenie až do gednoho ŽWittb. tamt., (až) do jednoho. V sebrániú liuda w gedno in unum ŽKlem. 101, 23, v jedno; kniežata sě sešli w gedno ŽWittb. 2, 2; králi sebrali sú sě, sešli sě w gedno t. 47, 5. Vzvyšmy jmě jeho w gedno in idipsum t. 33, 4 (překlad odchylný). — Jdiechu gedni panie Pass. 201, plur. jedni, -dny, -dna (když počítaný předmět je skupený, nebo vysloven jménem pomnožným). (Sv. Dominik) gedni kacieřě přěhádal t. 413; yedni sprostné staré ženy… řechu tamt. (Bóh) v rozličných anděléch rozličné činí věci: w gednych (sic) sě ukazuje, v druhých atd. ŠtítBud. 108. V gednyech starých knihách t. 229 (stč. knihy, plur. tamt.). Sta sě na gedny hody (svátky) Hrad. 17b. — Bieš tu také ober geden AlxB. 4, 30, jeden = který-si, nějaký, jistý; jezdcóv mnoho… s gednyem hrabiú velmi mocným t. 1, 26; svatý Apollinariš… tu yednoho tribuna paní uzdravil Pass. 344; tu jej (Apollinariše, ubitého) učenníci jeho vzemše k gednyei cniej vdově vnesli tamt.; aspis slove hádek geden, ten jest atd. AlxV. 219; podbichu gednu zemicu AlxH. 1, 5; Mohuč gedno město slove PilA. 9; Alexander… šed i sta na gedny hořě AlxV. 681; (sv. Prokop) bra sě do gedneho lesa Hrad. 4a; w giednye jámě Mat. 15; sta sě to časa gednoho AlxV. 727; nalézámy w gednom čtení Krist. 31a. — (Mnich) zpieval mši jako geden anděl z nebes Hrad. 17b, jako jeden = jako který, nějaký; jest to flastr tak dokonalý na hlízy, jako gedno lékařstvie na světě Chir. 141b. — Avšak nenie dvoje božie tělo ani troje, ve všěch miestiech vše gedno je Kunh. 149a, jeden = stejný, jednostejný; gednoho obyčeje unius moris Anon. 7b a MamA. 36b; gednym nravem unius moris ŽWittb. 67, 7; gednyem duchem unanimiter Anon. 7b; (Ciborea) leč bylo v noci, leč ve dne, zavše smutna, mysli iednee, bolí ju sirdce atd. Jid. 152. — Neotpoviedaj mně gednomu, ješto s’ ráčil mnohým dáti Modl. 28b, jeden = jediný, sám, pouhý; ne o gednom chlebu živ jest člověk Krist. 34a; odpusť Medatovi, by mě tiem gednyem utěšil AlxM. 3, 5. — (Modly) gedny jsú kamenné a gedny dřevené, gedny hliněné nebo atd., quaedam-quaedam-quaedam Mill. 37a, jeden-jeden, plur. jedni-jedni atd. (s významem střídavosti); sebrachu geden viece a geden méňe aliusalius Mus. Ex. 16, 17. — (Bóh) takéž, by bylo to slovo v obyčeji, nadgednieyẛi jest nad to nade vše, co kdež jest gedno ŠtítBud. 48, nadjednější, strojené. Pod onú najvyšší jednotú, jíž buoh jest naygednieiẛi, jakož sme o tom mluvili dřieve t. 66, najjednější, strojený superlativ. Srov. jediný, najjedinější. jeden-na-dcěte, -dcět jeden-na-dcět, -dste jeden-na-dste atd., jedenáct: tu nalezli gedennadciet apostolóm Krist. 109a; gedenadcziet undecim Ol. Ex. 26, 7; srov. desět. jeden-mezi-dcietma, mez-cietma jeden-mez-cietma atd., jedenadvacet: w gedenmezcietma letech cum esset annorum viginti unius Ol. 3. Esdr. 1, 46; srov. desět. — Amri kraloval gednoho a trzidczateho léta Aza krále judského anno trigesimo primo Ol. 3. Reg. 16, 23, jeden-a-třidcátý. — Ve větě záporné je stč. jeden = nč. ni-jeden, ani jeden: ze sta geden sě nevrátil AlxV. 542; geden člověk živ neosta t. 500; ciesař.. jako by sě chtěl povztéci tiem, ež neumějieše řéci protiv nie (Kateřině) yednoho slova, vezřev na své vece: Ova! atd. Kat. v. 1394; tebe bych všie cti zbavil a sebe bych za gednu planú hnilicu nepopravil Mast. 426. V těchto případech bývá při jeden obyčejně vytýkavé i-, tedy i-jeden; viz i. jeden-druhý, jeden-druhého v. druhý. — Z jeden jsou adv. jedne, jedno, jednom, jednú, jedno-krát; v. t.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


dna f. (pl. i dna n.) dna; třevie dna kolika
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


dna f., pl. i dna n. = pakostnice
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).