chózě, -ě f.
k choditi
1. chůze, chození, přemisťování se po vlastních nohou
2. cestování pěšky, cesta uskutečňovaná chůzí
3. (vojenská) pěší výprava
Sr. běh, chod, chodba, choźenie, jitie
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 5. 2024).
chózě, -ě, fem., chůze, Gang; z chodja. — Za jiezdu nebo chuozi VšehK. 111b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².