bukev, -kve f.
bukva, -y f.
bukvě, -ě f.
k buk
1. buk, popř. strom podobný buku
2. bukvice, semeno buku
3. bot. rostlina užívaná v lékařství, zvl. bukvice lékařská ap.
Sr. bukvicě, betonie, betonika, patoník, patonka
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
bukva v. bukev
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
bukva, -y, fem.,
betonica (
rostl.). bocwa (sic)
RostlA., bukwa
RostlC. 21a; bukwy to koření
RostlC. 20a. —
Bukvice, Bucheichel: glandes sunt želudy, fagenula bukvy
Prešp. 620; srov. bukev.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².