bukev, -kve f.
bukva, -y f.
bukvě, -ě f.
k buk
1. buk, popř. strom podobný buku
2. bukvice, semeno buku
3. bot. rostlina užívaná v lékařství, zvl. bukvice lékařská ap.
Sr. bukvicě, betonie, betonika, patoník, patonka
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
bukev, -kve, fem.,
buk, Buche, stsl. buky; z germ.,
sthněm. buocha. — b(u)kew fagus
Anon. 3b;
srov. buk. —
bukev, bukvě bukvice, Bucheichel. Nabrav sobě žaludóv a bukwe w nadra
Baw. 5a; bukwe faginula
Nom. 66a, bukwye fagenula
BohFl. 244. Srov. bukva.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bukev, -kve, bukvě, -ě f. bukvice
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
bukev f. = bukvice
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.