bratrstvo, -a n.
bratřstvo, -a n.
k bratr
1. bratrství, vztah mezi bratry
2. svornost, sounáležitost vlastní bratrům
3. společenství „bratrů“, zvl. společenství lidí křesťanské víry, církev, řeholní řád, církevní laické bratrstvo, cech
4. spolčení se, spolek
Sr. bratrstvie, bratrovstvo, bratřie, cech
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 17. 5. 2024).
bratrstvo (původně dvouslab.), bratřstvo, bratstvo, -a, neutr. Přátelství bratrské, Bruderschaft. S tiem (konvršem) bieše svatá Alžběta bratrſtwo přijala, aby boha za se prosili, a bieše jemu ruku na tom dala a on jí také fraternitatem Otc. 492a; ruku pravú, jíž bieše slíbil jí (konvrš Alžbětě) bratrſtwo t. 492b; bratrſtvo germanitas Prešp. 1678, bratrſtwo též Rozk. 2515; obnoviti bratrzſtwo amicitiam Ol. 1. Mach. 12, 3; nábožné bratſtwo (sic) mnichóv devotum collegium fratrum SequE. 28b. — Spolek cechovní, Innung: (ktožkoli) vší obci k škodě v městech bratrſtwa přehlédají na koláči, nikakéžť to dobré nenie Štít. uč. 88b (cechy šířily se v městech německé, z toho byla újma řemeslníkům domácím, necechovním, Štítný proto odsuzuje ty, kdo za úplatek bratrstva dopouštěli); (řemeslník) má čtyři groše dáti do Bratrzſtwa Pr. pr. 254. — Všěcka osada Frankóv i bratrſtwa omnis plebs Francorum atque Germaniæ SequE. 40a, překladatel vykládal si Germania z germanus bratrský.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bratrstvo (dvojslab.), bratřstvo, bratstvo n. bratrství, bratrstvo; cechovní spolek
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.