|
|
|
bratřie, -ie f., pozd. pl. m. k bratr 1. bratři, sourozenci mužského pohlaví 2. pokrevní příbuzní, zvl. bratranci, synové otcova bratra 3. stoupenci Kristova učení, zvl. prvotní stoupenci Krista 4. bližní, souvěrci 5. bratří, mniši, kanovníci, členové (téhož) řeholního řádu, stoupenci stejné církve ap., „spolubratřie“ 6. bratříci, vyznavači radikální reformace, zvl. příslušníci husitské obce n. členové jednoty bratrské Jedná se o původně ženské ьja-kmenové kolektivum, k vývoji jeho morfologie v. GbHistMluvn 3/1, 241n. K 2: za lat. cognati Sr. bratrstvie, bratř, bratřícě Autor: Štěpán Šimek Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024). 
bratřie, -ie, fem., z bratrьja, stsl. bratrija fratres; singular významu hromadného = bratrové, Brüder, pojímá se časem za plur. a du. a dostává též pádové koncovky plur. a také du. — Slyšte, bratrsĭe svD. 32; milá bratrzie Hrad. 18a, bosá bratrzye DalC. 81, aby bratrzye u míru byli t. 53; ti bratrſie Štít. ř. 88a. Pomáháchu jemu všecka jeho bratrzie omnes fratres Lit. 1. Mach. 3, 2. Všěcka bratrzie milováchu jeho Otc. 2b. Ti dva bratrzie Mill. 8a. Byli dva bratrzie Lobk. 42a. Milá bratrzy, nedivte sě Hrad. 10b. bratrzi jeho stáchu vně EvOl. Mat. 12, 46. — (Prokop) sezva svú bratrzy Hrad. 17b, opatem jsa bratrzy učieše t. 8a, na všě bratrzy t. 25a; pro bratrſiu mú fratres meos ŽKlem. 121, 8, pro bratrzy mú ŽWittb. tamt.; tu dievky bratrzyu poznali DalC. 15, Kochan na bratrzyu (Oldřicha a Jaromíra) soči t. 36, skrze Ottu a Konráda bratřij svá VelKal. 182; — od tvé bratrsie ApŠ. 14; (Prokop) pozva jiné bratrzie Hrad 21b; král počě své bratrzye netbati DalC. 94; od svatých pěti bratrzy t. 37, odtud pěti bratrzy těla vzěchu t. 43, pěti bratřích DalJ. tamt. z rkp. Z; — ciuzí učiněn sem bratrſi méj fratribus meis ŽKlem. 68, 9, bratrzy méj ŽWittb. tamt., vám i jinéj bratrzy Hrad. 20b, všiej bratrzy byl míl ten diel DalC. 46; k jiným bratrzi ODub. 68; bratrzim podoben Koř. Žid. 2, 17, jiným bratrzym Otc. 332b; — v křivé bratrzij Štít. ř. 19a; w bratrzych Otc. 70b; — (Bracislav) jě sě (s) strýčěnú bratrzyu vaditi DalC. 53, (s) svú bratrzy t. 92, s svú bratrzy Hrad. 24b, s jich bratrzyy Pror. 91a; s bratrzy svými Pulk. 56a, s svými bratrzy Mand. 73a; mezi bratrzimi Comest. 150a, mezi svými bratrzymy Kruml. 41lb; císař svedl bitvu s bratřijma svýma (dvěma) VelKal. 181. — bratrzye cognati Vocab. 175b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bratřie, -ie, f. (sg. později pl. m.) bratří; kněží, mniši; bratrstvo; milá bratřie; na bratřú soči Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
bratřie, bratří f. (sg.), pozd. pl. m. = bratří; bližní, přátelé Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|