|
|
|
bližní adj. blížní adj. bližný adj. blížný adj. k bliž, blíž, blíže, sr. stsl. bližьnij 1. k čemu ap. blízký, nedaleký, nikoliv vzdálený 2. sousední, sousedící 3. (o příbuzenském vztahu) blízký, nevzdálený, zvl. těsný, bezprostřední 4. (o člověku) též zpodst. v čem bližní, blízký, příbuzný, pokrevně spřízněný 5. relig. zpodst. čí (tvůj), komu bližní, jakýkoliv jiný člověk, kdo je spřízněný svým člověčenstvím 6. (o člověku) komu blízký, důvěrný, spřízněný s někým, jsoucí s někým v těsném vztahu 7. (o člověku, městě) poddaný, mocensko-právně podřízený 8. blízký, blížící se, časově nevzdálený, mající zanedlouho nastat 9. býti bližní k čemu blížit se, nemít daleko k něčemu, směřovat k něčemu (budoucímu) Sr. blízký Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 27. 4. 2024). 
bližný v. bližní Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 27. 4. 2024).
bližný, adj., blízký, nahe. Jeho (Dariovi) blizne přirozenie AlxH. 3, 13, blízcí příbuzní; neby dost ot blyznych hořě AlxV. 136, od vlastních poddaných; do blyzneho myeſta šedše PassKlem. 232a; od blyznych pohanských měst mnoho trpiechu t. 214a; do blizznych jeskyň sě sebravše ad proximas speluncas Ol. 2. Mach. 6, 11. K blyzney krwi ſwey nepřistúpaj homo ad proximam sanguinis sui non accedat Mus. Lev. 18, 6. — Ve jm. místním: na bliznih Reg. II, 1268. — Srov. bližní. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bližní, blížní, bližný adj. blízký; zpodst. m. příbuzný, bližní; bližné přirozenie blízcí příbuzní; najbližní nejbližší Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
bližní, bližný adj. = blízký; bližnie smrt = smrt bližního Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|