|
|
|
bliz adv. a prep., komp. bliž, pozd. též blíz, blíž, blíže sr. stsl. blizъ, blizь I. adv.1. (kde) odkud, ot čeho, koho, podlé čeho, u čeho ap. blízko, v blízkosti něčeho, někoho, nedaleko, v nevelké vzdálenosti od něčeho, někoho 2. kam blízko, do (větší) blízkosti někoho, něčeho 3. odkud kam z blízka, z nevelké vzdálenosti od něčeho, někoho 4. (o člověku) býti bliz k čemu, aby… nemít daleko k něčemu n. do něčeho, směřovat k něčemu (budoucímu), chystat se na něco 5. (o neosobovém) bliz jest ap. blíží se, je blízko, zavládne, (o časově omezené události, o období, např. o létě) brzy nastane 6. (o časové souslednosti) přěd čím, ot čeho ap.brzy, nedlouho před něčím n. po něčem 7. bliz k(e), bliz do s určitým číselným údajem asi, přibližně, téměř, skoro 8. bliz až téměř, skoro II. prep.1. s gen. blízko, poblíž, u někoho, něčeho, v nevelké vzdálenosti od někoho, něčeho 2. s gen. se slovesy cíleného pohybu blízko něčeho, (směrem) k něčemu, do blízkosti něčeho 3. s gen. („toho času“) ap. nedlouho před něčím n. po něčem 4. s gen. s určitým číselným údajem asi, přibližně, okolo; vyjadřuje přibližný počet Nelze vždy odlišit komp. adv. bliz (bliž) od komp. adv. blízko (blíž/e/) Sr. blízko adv., blízcě, nedaleko, bliz f. Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 4. 5. 2024). 
|