|
|
|
bližní adj. blížní adj. bližný adj. blížný adj. k bliž, blíž, blíže, sr. stsl. bližьnij 1. k čemu ap. blízký, nedaleký, nikoliv vzdálený 2. sousední, sousedící 3. (o příbuzenském vztahu) blízký, nevzdálený, zvl. těsný, bezprostřední 4. (o člověku) též zpodst. v čem bližní, blízký, příbuzný, pokrevně spřízněný 5. relig. zpodst. čí (tvůj), komu bližní, jakýkoliv jiný člověk, kdo je spřízněný svým člověčenstvím 6. (o člověku) komu blízký, důvěrný, spřízněný s někým, jsoucí s někým v těsném vztahu 7. (o člověku, městě) poddaný, mocensko-právně podřízený 8. blízký, blížící se, časově nevzdálený, mající zanedlouho nastat 9. býti bližní k čemu blížit se, nemít daleko k něčemu, směřovat k něčemu (budoucímu) Sr. blízký Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 23. 4. 2024). 
bližní, blížní, adj., blízký, nahe, blizni krajiny Comest. 205b. Na den hodu sv. Franciška blizni Perw. 10 list. slez. XVI stol. Člověk prvé miluje šlechetné lidi, ač má blížnějším více skutkem ukázati tělesné dobrodinství HusE. 3, 163. Někdy nelze rozeznati adj. tvaru tohoto od stejnoplatného bližný, v. t. — Vzato za subst. proximus, der Nächste: blizny moji proximi ŽWittb. 37, 12, ku bliznyemu ad proximum t. 11, 3; blizniemu svému proximo suo ŽKlem. 100, 5, bliznyemu svému t. 14, 3, mluvili k bliznyemu svému ad proximum suum t. 11, 3, s bliznym svým t. 27, 3, pro bliznye me propter proximos t. 121, 8; an šlecheten blijznijm Štít. ř. 14a, spravedlnost k blijzznijm t. 45b; k milování našeho blyznyeho Alb. 136a; ktož jest milosrden svému blyznyemu t. 60b; k svému blizzniemu Kruml. 137b; milovati bliżṅíeho kterak má člověk HusPost. 1a; fem. bliznnye (sic) jejie přivedeny budú proximae eius ŽKlem. 44, 15, bližní svau haně Hád. Jg. — Kristus byl jest naibliżní HusPost. 155b, stupňováno. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bližní, blížní, bližný adj. blízký; zpodst. m. příbuzný, bližní; bližné přirozenie blízcí příbuzní; najbližní nejbližší Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
bližní, bližný adj. = blízký; bližnie smrt = smrt bližního Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|