bez | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

bez prep. s gen.

dolož. též beze prep. s gen.

1. bez koho, čeho; vyjadřuje nedostatek, neexistenci n. nepřítomnost někoho n. něčeho

2. se slovesem činnostním, ve spojení se subst. vyjadřujícími přání, příkaz ap. bez čeho; vyjadřuje, že nějaký děj byl vykonán proti přání, rozkazu ap. někoho

3. ve spojení se subst. verbálním, odvozeným zvl. od slovesa finitního bez čeho; vyjadřuje neexistenci přerušení děje, tj. nepřerušeně trvající děj

4. (zvl. při počítání) bez čeho; určuje, jak velký rozsah zbývá do nějakého vyššího celku; bez mála“ téměř co; určuje přibližnou míru něčeho

5. býti bez koho (subjektu) být mrtvý

Autor: Hana Kreisingerová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).

 


bez, bza/bzu, beza/bezu m.

listnatý keř vyššího vzrůstu, zvl. bez černý

K etymologii slova sr. Machek, Etym. slov.² s. v. a Rejzek, Český etym. slov. s. v. V Klaretově Bohemáři dolož. i podoba bezh

Autor: Hana Kreisingerová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).

 


bez, bza, bzu, masc., Holunder, sambucus; z bъzъ. bez sambucus Vít. 95a, Prešp. 588, Rozk. 1104, BohFl. 227, Boh. min. 22a, RostlD. 91b, LékB. 127b atd. Ke bſſu MamC. 122a. Vezmi bzu drziewcze Chir. 169a. O bzu Judášovu Mand. 34a, we bzu Lobk. 68b; vodnatost Bzu Háj. herb. 387b, o Bzu t.387a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


bez, praep., ohne, stsl. bezъ, sine. — Pojí se s gen. a výraz takový vyslovuje, bez čeho předmět nějaký jest, čeho je zbaven, odloučen, čeho nemá, budiž to věc hmotná anebo pomyslná. Mnohý (konvrš) bez nohi ležieše DalH. 42, noha mu uťata. Když juž sám bez ruky osta AlxV. 1713. Dievka na potocě stáše bosa i bez rukawow DalH. 41; beſ penyes Mast. 183; bez ſwe zemye budeš GestBř. 63b; však (jest) býti bez ſweho ſbozie Hrad. 106a. Co jmám moci vlastních lidí, bez pomoczy AlxV. 1040, bez pomocníků, nepočítaje sbory pomocné. (Vlk) vzal kápi na sě před lidmi…, avšak bez lidí vyl jako jiný vlk Tkadl. 20a, bez lidí = mimo lidi, oppos. před lidmi; (pokrytci) bez nich (t. bez lidí) a kromě oči o vše o zlé jich stojie t. 34b, v jich nepřítomnosti. To když byl uslyšal Jakob bez ſwych ſynow absentibus filiis Mus. Gen. 34, 5. (Bóh) beze wſſie zlosti absque ulla iniquitate ŽKlem. Deut. 4, bez zlého sine malo ŽWittb. 9, 6 (27). Musíš chytrý býti, by ho (řězníka) mohl beſkody zbýti Hrad. 136a. Bez poſkwrnyenye sine macula ŽKlem. 14, 2. Prázdniti bude bez pokuty sine culpa Ol. Deut. 24, 5. Nice nenie na zemi bez potrzieby sine causa t. Job. 5, 6. Bychu všichni beznadyegye AlxV. 464. Že pro mě kto zbyl dědiny bez prawa nebo bez winy AlxBM. 8, 9, ne bez winy sě jim to sta AlxV. 2074, bez vyny sine causa ŽWittb. 3, 8. To ť vám beze lſti povědě DalHr. 8, beze uſe lzſti sine ulla fraude HomOp. 152a. Vizi, že ty beze ſpyle méj svatby žádáš Kat. v. 310, v pravdě, bez žertu. Sčedie bez radi jest a bez wiehlaſtwa sine consilio et sine prudentia ŽKlem. Moys. 28. — (Maria) bieše již právě bez vma Hrad. 30b. (Nemocný) mluvieše jako bez ſmyſla t. 139b. Bě každý žena bez rozmyſla AlxV. 1381. Toho za div nejměti, že tak byla bez pamyeti Hrad. 31a. To věz bez omyla t. 66a, doufám bez omyla Modl. 42a, beze wſſeho omyla haud dubium quin Ol. Esth. 15, 1. — Tepruv byl bych tu bez pecze AlxV. 173; z toho bezpeč, v. t. — Hnáchu bez rozpaczy AlxV. 1743, bez rozpaczy Otc. 345a. — To sě vše bezdywa děje AlxV. 52, řádně, přirozeně; asi by bylo bezdywa t. 2175; jest to bez dywa AlxBM. 6, 9; — Liška musi bezdieky utonúti Hrad. 131a, bezděky, bez své vůle, proti své vůli, střhněm. âne danc = wider Willen, v. dieka. — Což mohú vybósti z koní, to bez czeſty každý honí AlxV. 1361, nejeda cestou, srov. kromě cesty tamt. 1352. — Nejeden umřěl bez czaſa AlxV. 1747, když nebyl ještě čas, před časem, srov. čas. — Zač koli boha prosieše, beze wſſye chwyle to obdržieše Otc. 113b, bez prodlení, hned. — Já tam pójdu bez ſtanye Hrad. 44b, bez odkladu. Bez przieſtanie Otc. 2b, bez preſtauane sine cessatione HomOp. 153a. Vezmu jej bez meſkanye Hrad. 44b; daj mu bez meſſkanie ránu NRada 591; (Nikanor) beze wſſeho pomeſkanye pusti meč po levé straně AlxV. 1662; beze wſſeho pomeſſkanie mládec sě pozna Otc. 43b; beſ pomeſkanye Mast. 62. — O téj milosti bez czile NRada 285, bez konce. — Jmějieše sbožie bez czyſla Hrad. 139b, nesčíslně mnoho, v. číslo. — bez mala paene ŽWittb. 72, 2, paulominus t. 93, 17; odtud adv. bezmále, bezmál, v. t. Bez gedne paddeſat kročějí vzdál Pass. 471, bez gednoho trzidczeti let kraloval viginti novem Ol. 2. Par. 29, 1, ryb sto a padesáte bez tří EvVíd. 50, bez gednoho dwadczati (rozdiel) Ol. Lev. 19 (nápis), číslo vyjádřeno subtrahendo. — V ten čas bez myeſta budieše, by sě (obyvatelé jeho) nedomněli a s králem příměřie vzěli AlxV. 2134 a AlxVíd. tamt., bylo by bývalo po městě, veta po městě, kdyby atd. V ten čas budieše bez nyeho (Filoty), by nebylo otcě jeho AlxV. 1632, byl by Filotas nepřáteli obklíčený zahynul, kdyby atd. Však jest již bez nyeho DivVít. A. 8, je mrtev (Kristus na kříži). Pak-li sě jie (nemocné macechy) dotknu, bez ṅye bude GestBř. 3a. Dotknu-li se jí (též), bez ny bude extra se erit GestKl. 4. V tu dobu bez nie (Zloby, personif.) bieše Baw. 34. Bude beze mne pro strach Hanuš Ostersp. (z rkp. XV stol.). Neuzřím-li syna mého, bezemnie bude Jeron. 121b. Srov. nč. jsem bez sebe a střhn. âne wësen. — Pak-li nebude chtieti tvá milost bez toho býti NRada 99; bez toho nenie, by jiej (Kateřiny) dobře nechovali Kat. v. 2658; odtud adv. beztoho: však beztoho lidé nebozí nevědí, odkud co vzíti HolŠternb. 148. — Opakováno: bez meho beze wſſeho zaslúženie Modl. 29b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


bez, bza, bzu m. bez černý (rostlina)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


bez předl. bez: tepruv byl bych tu bez péče bezpečný; to sě vše bez diva děje řádně, přirozeně; umřěl bez časa předčasně; bez stánie bez odkladu; bez pomeškánie neprodleně; bez čísla nesčíslně mnoho; v ten čas bez města budieše bylo by bývalo veta po městě; jest již bez něho je mrtev; bezděky v. t.
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


bez (g. bza, bzu) m. = bez
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).