|
|
|
anjel, -a m. pozd. též anděl, -a m. k lat. angelus 1. relig. anděl, nadpozemská bytost chválící Boha a sloužící mu, zvl. zprostředkující styk mezi Bohem a člověkem (boží posel), n. ochraňující člověka (anděl strážný) 2. relig. anjel boží, anjel svatý, anjel světlosti, dobrý anjel ap. anděl 3. relig. anjel vysoký cherubín, nadpozemská bytost patřící do vyšší úrovně podle třístupňové hierarchie nebeských kůrů 4. relig. padlý anděl, služebník Satana, ďábel, též zlý anjel ďábel 5. služebník, zvl. boží Dolož. též jako vl. jm. Anjel. Sr. archanjel, posel Autor: Kateřina Voleková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024). 
anděl, anjel, -a, masc., Engel, z angelus. angel CisMnich. 97a, ŽKlem. 34, 5, Prešp. 4, Boh. 3, Boh. min. 21b, Nom. 62b, VelKal.99; andiel boží ŽKlem. 33, 8 (nom., v Hist. Mluvn. III, 1, 26 uvedeno mylně jako akk.), andiel s nebes Hrad. 17b; andyelle mój vok. ML. 9a; chvalte jej všichni angeli ŽKlem. 148, 2; modlete sě všickni angeli t. 96, 7, všickni angele ŽWittb. tamt.; swatú duši andyelee přijěli Pass. 275; andyeli sě radovali ML. 27b, světí angele t. 84a; angielee angeli Koř. Mark. 1, 13, angelee t. 12, 25; skrzě angeli zlé ŽKlem. 77, 49; svatých angelou Kunh. 149b, ot angelow ŽKlem. 8, 6, ot andielow ŽWittb. tamt.; budú ľudé podobni andelom HomOp. 154a; s angely ApŠ. 63. — Angel Páně VelKal. 108. — Příjm.: Andiel TomZ. n 33. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
anděl, anjel, -a m.anděl; demin.andělík, anjelík andělíček Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
anjel; anna; ano v.anděl; ana; an Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
anjel m. = anděl Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|