aže | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

partik. a konj.

též aže partik. a konj.

též ažť partik. a konj.

k a a že

I. částice

1. navazovací (a) tu, (a) vtom, a již; jako výraz rychlého sledu dvou dějů připojuje větu s dějem překvapivým n. nečekaným (sr. StčS s. v. „netáhnúti“)

2. dřéve než – až, dřéve nežli – až, prvé než – až, než – až dříve než – už, než – už, ještě ne – a už (sr. StčS s. v. „než“ I/8)

3. zdůrazňovací až; zdůrazňuje krajní mez (prostorovou n. časovou) dosaženou dějem

4. vymezovací až, skoro, téměř

5. ve funkci konj. slučovací (a) nakonec, (a) potom; připojuje větu s (bezprostředně) následným dějem

6. zř. ve funkci konj. odporovací ale; připojuje větu smyslem opačnou vzhledem k větě předchozí

II. spojka podřadicí

1. časová až, dokud ne, než; vyjadřuje konečnou časovou mez děje věty řídící (sr. „jeliž“, „donidž“, „dokud“, StčS s. v. „než“ I/9)

2. časová až, když; vyjadřuje dobu děje věty řídící (předčasnost n. současnost děje zvl. v budoucnosti)

3. účinková zvl. po řídící větě s odkazovacím výrazem měrovým „tak“, „taký“ ap. až, že, ve větě smyslem důsledkové takže

4. zř. podmínková jestliže, když, pakli

5. zř. obsahová že

Podobně jako u jiných staročeských spojovacích výrazů jsou i zde částicové a spojkové funkce širší a zároveň méně diferencované než dnes. Vzhledem k stanovenému způsobu zpracování nelze funkčněvýznamové spektrum lexikální jednotky adekvátně postihnout. K původu a vývoji spojovacího výrazu sr. J. Mikulášková, Staročeské , LF 83, 1960, s. 253n. a LF 64, 1961, s. 37n. a zvl. J. Bauer, Vývoj českého souvětí, Praha 1960, zvl. s. 33n., 53n., 127, 221n., 231n., 272n.

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.16, citován stav ze dne 26. 1. 2021).

 


aže, , conj., z a a enklit. -že, -ž. A, und. Na mále, az mye neuzříte; opět na mále, az mye uzříte modicum et iam non videbitis me, et iterum modicum et videbitis me EvSeitst. Jan 16, 16. Na mále, az mye neuzříte; opět na mále, az mye uzříte modicum, et non videbitis, modicum et videbitis tamt. 16, 19. Vieste, az ſem od sebe nepřišel scitis, et a me ipso non veni EvVíd. Jan. 7, 28; tu může býti rozuměno také quod, jako v násl. — Že, dass, quod, ut. Co je to, az ſte mne hledali? quid est, quod me quaerebatis? EvSeitst. Luk. 2, 49. Přihodi sě, az pogide pop accidit, ut sacerdos descenderet t. Luk. 10, 31. Třetí den dnes jest, az ſye to stalo tertia dies est hodie, quod haec facta sunt EvVíd. Luk. 24, 21. — Až, usque, ve smyslu místním, časovém i přeneseném. (Bůh) ponižuje hřiešné aze k zemi usque ad terram ŽKlem. 146, 6; az k nebesóm a az k propastem usque ad t. 106, 26; od Galilee (t. j. -lé) aze sěm AnsOp. 7; synové jich aze u věky sadú na stolici tvéj usque in aeternum t. 131, 12; život aze u věky usque in saeculum t. 132, 3; az u věk t. 17, 5; léta jeho aze v den pokolenie a pokolenie usque in diem ŽWittb. 60, 7; az do koncě usque ad finem ŽKlem. 9, 7; az v starost usque in senectutem t. 70, 18; (purgrabie) přivede ľud as (až) v zástavu AlxH. 7, 14; hlas sě vzdvihl as v oblaky AlxB. 2, 18; zprostřěchu hlas az pod zořě AlxV. 546; stála pkelná vrata otvořena as do kořen AlxB. 4, 12; (Darius) čite s jitra az do noci AlxV. 1110; (Kristus) ležal az do třetieho dne v rovu Kat. v. 1968; az dokudſi usquequaque ŽGloss. 118, 51, az doyekuzd (sic) usquequaque t. 118, 43; nenie, kto by učinil dobré, nenie az do jednoho usque ad unum ŽWittb. 13, 1; az dosawad hactenus Diefb. Že až, tak že až; příslušná věta řídící má demonstr. tak, anebo je smyslu takového, že se tak může primysliti. Pro ňež sobě (já) tak velmi stesk, az zapomanuch sám sebe AlxV. 884; káza jeho (Pilat Krista) bíti, aze od paty do wyrchu nebylo v ňem zdravie AnsOp.8; pak (Čechové kleslí) na vévodu sami nesměli jíti, az musili pomoci dobyti DalC. 81; (hrabě na Přimdě) tajně seděl, az jeho žádný člověk nevzvěděl t. 39; spade u voj to veselé, Az vypraviti nemohu, kakú vzdachu chválu bohu AlxV. 569; paúci tak jeho (sv. Felixe) svými paúčinami zakryli, az jeho nikte nalézti nemohl PassKlem.45b; tak mysl (cogita) na spravedlnost jeho, az by i milosrdenstvie jeho v paměti jměla BrigF. 8b; měj náději do milosrdenstvie božieho, az by spravedlnosti jeho nezapomněla tamt.; aniť jsú (slova) tak tajna, az by jich nebylo praviti Brig. 80; onu žábu vzdulú, as zlo řéci zle oplulú, vida ApD. c, srov. nč. až hrozno říci, až hrůza; na něž (vítěze u Troje padlé) když se rozpomanu, az mi sě srdce zavine AlxV. 801. — Nč. až, až když, když. To věz bez obluda, az božieho dojdeš súda, vzdá ť (bóh) odplatu tvého truda Vít. 33b. Aze ležeš, tu (poznáš) tamt. Aze příde ta hodina KatBrn. 448. Ażt ráno i usvetne dum mane illucescat Ol. 1. Reg. 14, 36. — Nč. až, něm. bis, u významu přiřazovacím: tak ten hrad byl i opustěl, az na ň kněz Oldřich byl vněl DalC. 39; by král (Filip) v smutce i v žalosti, Az sě své rady doloži, přěd tiem sě hradem položi AlxV. 111; krátký čas toho vynide, Az král Filip (s) světa snide t. 114; těch let země velmi zhynu, az kniežecie mladost minu t. 159; (Alexander) vojem dobřě otpočinu, Az poně šest neděl minu t. 2142; (Řekové) na každý den šturmovachu, aze wſſak zed podebrachu AlxVíd. 2055; neby dosti od bližních hoře, Az i s oné strany mořě král Darius lidi vysla AlxV. 137. — O rčeních ne-až, netáhnu-až atp. viz při ne a než.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


, aže, ažeť spoj. ; a; že; že až, takže až; až když, když; ne — až a již, (a) hned: nezapěje kokot, až mě zapříš třikrát než zapěje, třikrát mě zapřeš
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


, aže conj. = a; takže; když; po záporné větě (nebo po větě smyslu záporného) = než, ale, už; sr. i: netaže j’mu řéci brže, až sě Judas přěs zed vrže = sotva mu to řekl, už se Jidáš přes zeď vrhl
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 2 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.16
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).