čistec | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

čistec¹, -tcě m.

k čistý, čistiti

1. cín, čistec (arch.)

2. bot. léčivá rostlina s čistivými účinky, čistec, mochna aj.

Sr. cín, pětilist

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.22, citován stav ze dne 28. 1. 2023).

 


čistec², -tcě m.

k čistiti, očistec

relig. očistec, místo posmrtného očišťování duší, předpeklí

Sr. očistec, přědpeklé, purgáč

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.22, citován stav ze dne 28. 1. 2023).

 


čistec, -tcě, masc., ein, Zinn; stsl. čistьcъ stannum. Ciſtec stannum MVerb; cziſtecz stannum Prešp. 76, BohFl. 141; czyſtecz stannum Rozk. 91, Nom. 69b, TkadlM. 250; czyſtecz i olovo ohňem bude zčiščeno stannum Lit. Num. 31, 22, czyſtecz Ol. tamt., Mus. tamt.; všeliký czyſtecz stannum Pror. Isa. 1, 25; kto by prodal czyſtecz za střiebro Štít. uč. 95b; zlato, měď, cziſtecz LékA. 152b; stříbro, cín neb cziſtec RokycMus. 656b. V ŽKlem. čte se: uložil púštiu w cziſtcie vod 106, 35 za lat. in stagna aquarum, a odtud uvodí se také čistec = stagnum; neprávem, překladatel ŽKlem. místo stagnum rozuměl stannum. — Bylina toho jména: pentaphylon habet quinque folia et est herba bona czyſtecz MamP. 14a, cziſtecz herba bona SlovA. RostlB. 146b, MamF. 71a; srov. čist. — Očistec, purgatorium. Druhá (krajina pekelná) jest cziſtecz Štít. uč. 13b; aby (hříšník) as a w czyſtczy se dokál t. 136b; na onom (světě) czyſtecz mnohé musí očistiti Štít. ř. 193a; czyſtecz onoho světa doczyſty to, což zde nebude do czysta vczyſtyeno t. 252a; donidž jie (duše) oheň pokánie aneb czyſtcze neočistí t. 64b; muky cziſtcze onoho světa ŠtítBud. 153; pohýřenie bude spáleno czyſtcem onoho světa t. 114; czyſtecz onoho světa Brig. 55; ješto w czyſtczy muky trpie PassKlem. 243a; vedú mě diábli w cziſtecz Kruml. 346a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


čistec, -tcě m. 1. cín; 2. očistec
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


čistec m. = cín; — očistec
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).