čist, -a/-u m.
k čistý (?)
rostlina užívaná v lékařství (s očistnými účinky ?)
Jen u Klareta za lat. bera; obě klaretovská slova dosud nebyla uspokojivě objasněna
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 18. 4. 2024).
čist, -a, -u, masc.,
rostlina toho jména: cziſt *bera
Prešp. 715 (v
kap. de frumentis), czyſt též
Rozk. 1365; z
lat. cistus, něm. Zist Mikl. Et. Wtb. s. v. čistьcъ, srov. čistec pentaphylon
atd. —
Claretum (= červené víno
DC): czyſt
Prešp. 1746, Rozk. 2654; slovo české patrně utvořeno podle
clarus =
čistý. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².