Předmluva.

Mnozí jsou tak tvrdé mysle a zatvrdilého předsevzetí[d]předsevzetí] Předſewzeti, domnívajíce se a pravíc, že člověk, kterýž by moudrý slouti a býti chtěl, nic lehkého a posměšného v sluch svůj a v usta svá vzíti[e]vzíti] wzyti by neměl, příčinu tu kladouce, že by takové směšné řeči[f]řeči] Reči, vtip lidský a myšlení vysoká kazily a na překážku[g]překážku] překažku byly. Tomu odporen jsouc, pravím[h]pravím] prwnjm, že vtíp lidský časem svým[i]svým] ſwym má z velikého[j]velikého] welikeho myšlení a usilování vyňat býti a kratochvílným rozmlouváním se posilniti, aby tim snažeji mohl veliká [A2v]číslo strany tisku[69v]číslo strany rukopisumyšlení konati. Rovně jako tělo snem, tak vtip kratochvílí se posilňuje. Protož jest Cicero, ten znamenitý mudřec, jemužto v řeči rovný není v jazyku latinském, když mnohými odpory v přech soudných utrápen byl, ihned odtud mezi poéty, totiž skladateli kunstovných veršův[k]veršův] Werſſuv sebral, jich[l]jich] gjch poslouchal, sám[m]sám] ſam také jejich skládání kratochvílná čítal[n]čítal] čital, tak tesklivosti vtipu svého ušel, jakožto o sobě vyznává[o]vyznává] wyznawa v řeči té, kterouž jest v Římě učinil za Archia poety. Nýbrž[p]Nýbrž] Nybrž Ezopus, ten vyvýšený mudřec, v svých knihách všecku moudrost básněmi kratochvílnými jest zastínil, jakož se čte u vejkladu jeho básní[q]básní] Báſni. Ano i moudrý Šalomoun dí, že duch truchlivý vysušuje kosti a všecky věci časné za marné klade[r]klade] hlade, samou veselost vyvý[A3r]číslo strany tisku[70r]číslo strany rukopisušuje. Protož sluší člověku časem veselu býti a kunštovními řečmi se obveseliti, kterýchžto řečí[s]řečí] Rečj tato pranostika tobě dosti dá, kterážto nemaje obvzláštního roku jména[t]jména] Gmena, ale na nynější rok i na budoucí léta se vstahuje.