Lekařství koňska jista a dokonále skušená, sepsaná od M. Albrechta[1]náležité jméno autora je Albrant, štolmístra, kovaře a koníře císaře Fridricha. K nimž mnohé věci užitečné jsou přidané, kteréž prvé nikdy nebyly tlačené, nyní znovu pořádně[a]pořádně] pořádné spravené a vydané.
[#]obrázek nebo jiný grafický prvek[2]obrázek koně se čtyřmi osobami
Pro všechny lidi[b]lidi] Lide na světlo vydaná.
[2]číslo strany rukopisu[3]strana dvě je v knize vytištěna na místě strany 3 a naopakZnámení dobrého koně
Věděti nejprvé sluší, že dobrý kůň má tato znamení: předně krátké a šípaté uši, suchou hlavu, vostrý zrak, tvrdé tělo, hluboké kopyta, černý roh (neb bilý roh snadně schne a také mívá mělké kopyto), veliké břicho (vzláštně dokuď mladý jest), široký zadek, plné prsi, suché nohy, tlustou šíji. Ta znamení dobrá jsou.
O srstech a barvě koňské
Kůň, když jest vráný bez srsti jiné barvy, itemcizojazyčný text zcela ryzý, všecek bílý, těch srsti koní [k]text doplněný editorem dílu se hodí. Pihovatí koní s promíšenou bílou srsti bývají hbití a dobří. Bělostrakatí koní jsou v poli netrpěliví vsedati na ně, ale jistě k dílu dobří. Černopihovatí, [s]text doplněný editorem bělostí promišenou na nohách, též netrpěliví na ně vsedati, ale tvr[3]číslo strany rukopisudí v chůzi a ve běhu. Vstrč ruku koni v hrdlo do požeradla, tu najdeš dvě kožky, jednu nad druhou. Jestliže dolejší kožka velmi tenká jest, ten kůň rád[4]zřejmě chybný zápis, má být „nerad“ tlustne, jestli pak obě rovné, ten rád tlustne a býva robotný. Kůň mající velikou hřívu a tvrdou, ten brzy na těle přijme. A který pod vocasem jest ouzký, ten ku práci jest dobrý, a bývá tlustý. Jestli kůň lící širokých, obyčejně bývá tvrdoustý a nerad se v uzdu pojímá. Jestli krátky mezi očima a velmi fouká a také jestli tvrdého čela, ten těžký držeti jest. Má-li kůň špičaté kosti mezi ušima a koží, ten obyčejně rychle běží. Jsou-li pak kosti tupé, lenivý bývá. Kůň s špičatýma ušima hbitější[c]hbitější] zbitěgſſý jest nežli s dlouhými a visutými. Pakli má dlouhou šiji a jest pln v bocích, ten běha rychle. Který kůň jako kráva aneb jako srna na zadních nohách chodí, ten jest spůsobný k skokům a k rychlému běhu. Který kůň jest slabého těla tak, že mu nazad odvisne, ten nerád tlustne. Který kůň na stání předními nohami naklonitě stojí, jako by připadnouti chtěl, ten bývá rychlý, vzlášť má-li hustou srst. A na nohách jestli huňatý nad kotníky, ten se hodí k práci, ale k běhu není spůsobny. Kůň mající dlouhý kopyta a mělka, a jsou-li mu nazad vyšší než
