se změnilo u výslovnosti v měkké ri, a z tohoto pak stalo se pravidelné české ři. Někdy bývá před ry, ri souhláska, nejčastěji některá z těch, které v případech v č. 1. ke změně r v ř přispěly; tu byla ke změně ry, ri v ři táž příčina od následujícího měkce vyslovovaného -i, a mohla býti ještě příčina druhá, totiž od předcházející souhlásky.
Doklady:
ry a cizí ri změněno v ři; na př. ryk- a řik-, stsl. ryknąti, č. ryk mugitus, ryčěti, ryczyecz Štít uč. 112ᵃ, a řiknúti, rzikla ſu stáda mugierunt Ol. Joel. 1, 12, ciesař rzycze Kat. 172, nč. řičeti; – sporýš a spoříš verbena (rostl.), ſporiſſek ApatFr. 84ᵇ a ſporzijſs Lact. 274ᵇ; – koncovka adjektiv -rý změněna v -ří, na př. w kterzyz den ŽWittb. 55, 10, kterzis den ŽKlem. t., kterziz den ŽKap. t., kterziz potok voden bude AlxV. 229, kterziz měl by činiti EvOl. 5ᵃ, kterziz ráčil umříti t. 20ᵃ, kterziz nenie hoden ŠtítMus. 95 (z rz radováno z), kterzyz mistrovstvie dojde t. 38ᵇ a ŠtítJes. 28ᵃ, kterziż by neuhodl Comest 157ᵃ, host kterzyz s tebú bude t. 109ᵇ, niekterzy prorok t. 235ᵃ, w niekterzijch (hrobiech) Lobk. 17ᵃ, na ſedmerzych svátostech Brig. 176ᵃ, muz ſtarzy PassKlem. 117ᵇ, v jedněch ſtarzych knihách PassKapB. 2ᵇ, s ſtarzym ſadlem Chir. 88ᵃ; – Řím; – ritieř, řitieř, na př. svým rzityerzom AlxV. 1025, božie rzytyerzze PassKlem. 105ᵇ, všěm rzytyerzyem t., zástup rzytyerzſtwa t., mistr rzytyerzſky Pror. Jer. 52, 15, knieže rzytyerzſtwa t. 40, 2; – rýž a říž, z ryzow Mill. 96ᵃ a z rzyzow t. 78, ryzy a mlékem t. 107ᵇ a s rzyzi t. 111b; – Moric, Mořic; – Jericho, Jeřicho ŠtítBud. 174; – Kateřina; –
try a cizí tri změněno v tři; na př. tryzn- a třizn-, trzyzdn PassKlem. 69ᵇ, 169ᵃ, 170ᵃ a j., trzyzdnowan t. 122ᵃ, trzyzdnywſſe t. 201ᵃ, ztrzyznena t. 197ᵃ a j., trzyznili MamC. 121ᵃ, ztrzyznyl Pulk. 56ᵃ, jsú ztrzyzneny t. 56ᵇ, (bohové lidské) tělo trzieznije Alxp. 101; – strýc a stříc, má ſtrzyczye oba Mast. 404, dva ſtrzicze AlxV. 779, ani ſtrzycziew (pl. gen.) Ol. Num. 27, 21; – ostří m. ostrý, Oſtrzy (sg. nom. masc.) PassKlem. 188ᵃ; – patriarcha a patřiarcha, Jakuba patřiarchy Šach. 27; –
cizí dri, dry změno v dři; na př. driák, dřiák, drzyak RostlD. 90ᵇ, drzygak t. 91ᵃ; – cedryš, cedřiš, cedryſs Háj. herb. 29ᵃ, cedřiſs t.; –
pry a cizí pri změno v při; na př. pryč a přič, przycz AlxV. 555, 909 a j., Pulk. 41ᵃ, Otc. 11ᵃ a j.; – prysk- a přisk-, prziſkýrz Veleš., prziſkirziczie Ol. Gen. 43, 11, przyſſkyrzicze Mand. 7ᵇ, 58ᵇ, z té (hory) przyſfty sě studnice t. 55ᵃ. jeden prziſte Kat. 86 (aor., inf. prysknúti); – cypryš a cypřiš, cypris Boh. m. 22ᵃ, cypřiš Ben. Jg. a Us.; – primas a přimas, pana přimasa KolW. 93ᵃ; –
bry změněno v bři, břej, v brychati, krev z něho bryše Rokyc. Jg., a dial. břejchati Us. podkrk.; –
kry a cizí kri změněno v kři; na př. kry- a kři-, ſkrziti Tkadl. 45ᵃ, móž sě ſkrzity Mand. 60ᵇ, ſkrzyl si abscondisti Pror. Isa. 64, 7, byla
