chudým jako dnes před kostelem, a tak stojě uzře, ano dušě vychodie radostně z svých hrobuo vesele a krásně, radujíće sě, že dávají za ně almužnu. Také svatá mšě jim pomáhá. Jakož praví svatý Řehoř, že jeden mnich byl umřel a maje v kápi tři zlatté groše, a tak s nimi pochován. I káza svatý Řehoř zaň slúžiti třidćeti mší. A když třidcátú chtieše slúžiti, zjevi sě jemu. An jeho otáza: „Jak sě máš?“ Duše jemu vece: „Zle sem sě měla, ale již dobře, že dnes skrze tvé mšě budu v nebeském království. Prosmy etc.cizojazyčný text
Čtvrté jim móžem pomoći postem, nebo když by bylo komu skázáno postiti sě, an umřel, a nedoplnil pokánie, ktož by sě zaň postil, pomohl by jemu z múk; ale to když by jeho prosil a kněz jemu toho povolil. O tom máme příklad na jedné ženě, když jie muž umřel, ana ochudla i poručila sě diáblu, aby jie dal zbožie, jako dřéve měla. Tehdy črt sě jie zjeviv, vece: „Dámť dosti zbožie, chtěš li mne poslúchati.“ Ana vece: „Ráda.“ Črt jie vece: „Učiň tyto tři věći.“ Prvé, aby kněží a žáky a mnichy do hospody přijímala a se všemi nečest plodila. Druhé, aby chudé bila a topila a ve dne přijímala a o puolnoci vyháněla. Třetie, aby lidem v kostele sě modliti překážela a toho sě nikdy nezpoviedala. Ana to črtu slíbi a čini to až do smrti. A když leže na smrtedlné posteli, syn jejie poče ji nutiti, aby sě zpoviedala. Ona jemu to vše povědě a řkúc: „Nemohu sě zpoviedati, aniž mi jest čso platno, neb sem velmi proti bohu zablúdila.“ A když syn poče plakati a ji nutiti k zpovědi a slibuje za ni pokánie učiniti a plniti, le ona vzemši skrušení, posla k knězi. Ale dřéve než kněz přijide, až črté udeřichu do toho domu, a ona hrózú velikú zdeše a umře. Tehdy syn jejie při jejím těle zpověda sě knězi jejie hřiechuo a pokánie přijě a trudi sě za ni postem a jinými dobrými skutky, čsož jemu od kněze skázáno. A když syn jejie naplni pokánie, hned ona, z uočistcových múk vyšedši, synu poděkova ukázavši sě jemu a hned, svietieći sě jako slunce, jide do královstvie nebeského. Prosmy boha etc.cizojazyčný text
De sancto Martino etc.cizojazyčný text
Magnificavit eum in conspectu regum et dedit illi coronam glorie etc.cizojazyčný text Tato slova píše král Šalomón a řka: „Povýšil jeho před králi a dal jemu koronu chvály.“ V těch sloviech máme trojí věc znamenati. Prvé kto povýšil, druhé koho, třetie na čem povýšil. Chtěš li zvěděti, kto povýšil, zajisté ne pán ani knieže tohoto světa, ale sám buoh, jenž jest král a pán nebeský, jenž jest súdce živých i mrtvých, tenť jest povýšil dnešní den svatého Martina, a to na dvú miestú, zde a v nebesiech. Na světě povýšil jeho v svatosti a na nebi korunú věčnú.
O prvém máme znamenati, že svatost jeho života byla ve čtveře věći, to jest v tichosti, v čistotě, u milosti, v trpení. A to jest čtvero rúcho, v něž má oblečena býti každá dušě, která má jíti před krále Asvera. O němž sě čte, že před toho krále žádný nesměl jíti, jedno v dobrém rúšě, ne v zedraném ani u měšě. A protož králevna Hester chtieći jíti předeň, oblekla sě byla v drahé rúcho a u pozlacené. Takéž před krále
