Urozené paní Juliáně Mamingarové z Vitenče, pozůstalé vdově po dobré paměti panu Kristofovi Mamingarovi z Lokchu a na Horoměřicích etc.cizojazyčný text, paní mně v lásce křesťanské příznivé.

Moudrý Sirach, urozená paní mně v lásce křesťanské příznivá, napomíná učedlníka svého [A2v]číslo strany rukopisuv kapitole 7., aby se nelenoval navštěvovati nemocných a nevzdaloval se od plačících, ale aby kvílil s těmi, kteříž kvílí. A příčinu toho dokládá, nebo, prý, milován budeš pro takové věci.[1]Sir 7,34–35 To i jeden z pohanských mudrcuov poznal, když smyslil, že není hanba člověku s bliž[A3r]číslo strany rukopisuním svým v jeho těžkostech utrpení míti a v žalosti ho potěšiti. A Pán, Spasitel náš, mezi svatými ctnostmi, kteréž z víry v něho a z upřímého milování bližního pocházejí, počítá i navštěvování nemocných, kdež dí: „Nemocný sem byl a navštívili jste mne.“ Což časem [A3v]číslo strany rukopisuz povinnosti křesťanské pobožní nestatečným a nemocmi ztrápeným činí, to tak přijímá a váží Kristus, jako by jemu samému činěno bylo. Nebo maje se odebrati k Otci svému z tohoto světa a zproštěn jsa všech neduhů, nemocných nám na svém místě zanechal, abychom k nim [A4r]číslo strany rukopisuskutkův milosrdných a ovocí víry naší dokazovali. To pak navštěvování nemocných netoliko samo spolu utrpení a lítost nad neduhem bližního s sebou nese, ale i potěšování, radu a pomoc, kteréž jsme jedni druhým udělovati povinni; tak, aby se žádný u nemocného prázdný ne[A4v]číslo strany rukopisunacházel a prázdného neodcházel. A protož, když i na vás, urozená paní, všemohoucí Pán Bůh dlouhou a těžkou nemoc dopustil, kterouž by vás jako dobrotivý otec své milé dítě trestati a sobě očišťovati ráčil, jest nepochybně ta dobrá vůle všech vaších známých a jednú věrou [A5r]číslo strany rukopisuv Krista spojených křesťanů a přátel, aby vám navštěvováním svým, potěšováním a dobrou radou těžkostí a bolestí vaších polehčovali a ku pobožné trpělivosti napomínali. Že pak mnozí toho nezanedbávají, ale v tom se volně nacházeti dávají, není o tom žádné po[A5v]číslo strany rukopisuchybnosti. Mezi nimiž, poněvadž i mně jako nejmenšímu poslední místečko zanecháno jest, nechtěl jsem povinnosti své pominouti, abych k ní podlé možnosti státi neměl. A nemaje na ten čas co hodnějšího k rozličným potěšováním jiných přičiniti, knížku tuto o sedmi dobrých a se[A6r]číslo strany rukopisudmi zlých věcech člověka, od muže v církvi Páně vznešeného a slavného v jazyku latinském složenou a ode mne v českú řeč prostě přeloženou, vytisknouti sem dal a vám ji ku potěšení v mnohých nemocech a strastech vaších odsilám, nemaje za jiné, nežli že z bedlivého čtení a