Slýchal li, kto práv při vieře,

také divy ot hrnčéře,

jakožto tento

múdrý, jenžto

[5] nazývá se Lepič? Věz to:

Slepil jednu malú látku,

dal z nie dosti všemu sňatku,

andělskému

i rajskému,

[10] podlé toho zde světskému.

Viz, kterýmť ji darem daří,

šestera věc v jednéj tváři,

víno s medem,

mléko s stredem

[15] a smetana s bielým chlebem.

Dal ji jednéj dievce vlásti,

řka: Krmiž mi každého zvlasti,

tak starého,

jakž mladého,

[20] velikého i malého.

Jenž sem zval, tiť nechtie přijíti,

vyndi, kaž všem vuobec vníti,

nemocnému,

bohatému,

[25] slepému i pocestnému.

Nemocné, trudné na stranu

sázěj, krmieci smetanú,

biedné medem,

slepé stredem,

[30] daj pocestným víno s chlebem.