nesči[3v]číslo strany rukopisuslnými skoro rubíny[bi]rubíny] Rubyny podivně se třpyticí, a jest obětovaná od jeho milosti císařské, která i mezi všemi za nejdrašší se pokládá. Tak učiníc konec pobožnosti, šli jsme s správcem kostelním do kláštera řečeného Salvatoris aneb Spasitele. Druhý den nato vedla nás pobožnost k dalšímu[bj]dalšímu] dálſſýmu navštěvování míst[bk]míst] Miſt svatých a šli jsme skrz bránu svatého Štěpána[bl]Štěpána] Sſtěpana, před kterou kamenován byl, přes potok Cedron k hrobu Matky boží v oudolí[bm]oudolí] Audoly Jozafat ležicímu třidceti osum stupní pod zemí[bn]zemí] Zemi. To místo[bo]místo] Miſto jest od královny Maikandy v kostel a spolu v hrob její obráceno. Uprostřed těch stupní na pravé straně nejsvětějších manželův Joachyma a Anny, na levé pak straně zasnoubeného může panny Marie, svatého Jozefa, a svatého Simeona hroby jsme spatřili, z kterých pokradmo (nebo veliká zápověd jest) několik kousků[bp]kousků] kauſku skály jsme sobě ulomili, miníc je na okázku domu přinesti. Blízko[bq]Blízko] Blizko té jeskyně stojí jiná věčí jeskyně v skále, kde se Kristus krví potil, když učedlníky své v zahradě getsemanské (která bliž té jeskyně jest) zanechal, a po chvíli[br]chvíli] chwili nalezá spějící, k bdění je napominal. V té zahradě getsemanské stojí osum stromův olivových, které (podlé hodnověrného svědectví) od toho času až po dnešní den trvají. Nedaleko odtuď jest kámen[bs]kámen] Kamen, na který blahoslavená Matka boží pás svůj upustila, když na nebe vzatá byla, který svatý Tomáš apoštol s velikou horlivosti vyzdvihl. Ne mnoho kroků[bt]kroků] Kroku odtuď jest místo[bu]místo] Miſto, kde Petr, Jakub a Jan spali, když se Kristus k otci svému modlil, a jiné místo[bv]místo] Miſto, kde Petr Malchovi ucho uťal. Item místo[bw]místo] Miſto, kde Kristus od Jidáše zrazen, chycen a svazán byl.

Na pravé straně ukazuje se brána Zlatá nazvaná, skrz tu bránu vůdce Bovillon jakožto svítězitel slavně do města táhl. Poněvadž pak Turci nějaké[bx]nějaké] negaké proroctví mají, že křesťané[by]křesťané] Křeſtiane v jeden den páteční skrz tu bránu město zase sobě podmánějí, jest ta brána ustavičně zazděná. Odtuď když se na levou stranu jde, jest viděti hrob Absolona v skále vytesaný. Hroby, které tam jsou klenuty, na tři může vysoké a na pět krokův široké, od skály rozděluje. Hrob Absolonův kamením plný jest, které Turci na zna[4r]číslo strany rukopisumení