králov[53]číslo strany rukopisuství buožiem mámy k Mariji, matcě buožiej, ješto nikda nepřěstane přěd hospodinem za hřiešné prositi. Tu také praví svatý Augustin: Věřiti[fh]Věřiti] wierziety beze všie rozpači muožem, ež což matka buožie na svém synu prosí, to vše obdrží, neb ona vždy za hřiešné, aby buoh je k sobě obrátil, bez přěstánie prosí a řkúc takto: Aj, milý synu, viz, jež si ráčil pro hřiešné lidi člověkem býti a z méhos života tělesenstvie přijal. Pomni na to, ježs to proto učinil, aby sě nad hřiešnými smiloval, jimžto jest velmi smilovánie třěba. Ktož tehda ten jest, jenžto sě kdy jejiej[fi]jejiej] giegyey svatéj milosti snažně modlil, a neuslyšán, nadarme sě jiným svatým modlí ten, jemužto Maria nechce pomocnicě býti. A ješče nadto viece řku, jež, jehožto jiní světí nesmějí prositi, to matka buožie vláščím úfaním, k svému synu přistúpiec, což prosí, obdrží. Protož, matko buožie, když si tak milostiva, my tebe, hřiešní, prosímy, aby skrzě to svaté jmě, ež si i slóveš matka buožie, ráčila přěd svým milým synem[fj]synem] ſynym za ny prositi, abychom tento zlý svět přějdúce, tvého milého syna tobú narozeného svýma očima mohli ohlédati a s ním v nebesiech bydlili[fk]bydlili] bydly na věky věkóm. Amen.
Život svaté Anastázie dóstojné[220]in margine mladší rukou: Svaté Anastazie
Svatá Anastázia byla rodem z Říma, jednoho velikého a vzácného člověka dci, ale pohan bieše. Ta sě jest naučila svatéj vieřě ot své matky křesťanky[fl]křesťanky] krzieſtyanky a ot svatého Kryzogona. A když byla vdána za jednoho, jemužto Prbilio[221]PasKlemB má Publio řekli, vždy sě nemocna pořkúc, ot něho sě, kadyž mohúc, vzdalová[54]číslo strany rukopisuše,
