ko[209]číslo strany rukopisuřením obklásti v ruov v nový, v němžto nikda žádný neležal, a tu kámen veliký na jeho[xu]jeho] gieho rov vložista.
Tu praví svatý Anzelm, ež tu matka buožie bieše a to vše svýma očima viděvši, s svatým Janem a s jinými pannami do města jide. Tu svatý Jan v apoštolský dóm uvede, a tu kvieléc i jěčiec, viece ležieci nežli sedieci, na syna zpomínajíc plakáše. Amen.
Tuto sě vypravuje od vzkřiešenie od našeho milého Jezu[599]in margine mladší rukou: Hod slavný Vzkříšení P. N. J. K
Vzkřiešenie našeho spasitele Jezukrista stalo sě jest třetí den po jeho umučení. Při jehožto svatém z mrtvých vstání jsú některé znamenité věci, jěžto slušie každému křesťanu věděti. Najprvé proč jest, jakž jest umřěl, inhed z mrtvých nevstal[600]původně zapsáno „ne-„, „-wſtal“ doplněno písařem B na margine, ale do třetieho dne v rově ležěti chtěl. To jest proto učinil, aby svrchovanějie, ež jest jestojsky[601]podtrženo, Hankova excerpce byl umřěl, dolíčil. O tom tak praví svatý Jeroným: Spasitel náš smrti sě podložil a tři dni v rově byv, všěcky, jež jest umřěl, ujistil silnú svého božstvie mocí, třetí den z mrtvých vstal.
Druhé slušie věděti, proč jest svého z mrtvých vstánie do dne súdného nečakal, aby se všěmi lidmi jako všemohúcí vuodcě z mrtvých vstal. To jest učinil najprvé pro svého svatého těla dóstojenstvie, neb jelikož jeho přědóstojné tělo s božstvím bylo sjednáno[xv]sjednáno] ſgiednano, neslušalo jemu v zemi ležiec hníti. Jakžto David prorok praví: Nedáš, hospodine, svatému svému, točíš oslavnému, tělu viděti shnilosti. A druhé proto, aby svaté viery svým vz[210]číslo strany rukopisukřiešením
