a jie na jednom hradě ctně choval, chtě ji za někoho dobrého vdáti.
Zatiem když tak bydléše, přiběhl posel, noviny jiej pověděl, ež jejie hospodáře z dalekých zemí na pochovánie domuov nesú. Proněžto vstavši, proti nim jěla. A tu lejníci již kosti nesiechu, jiej slíbili jejie věno vrátiti a na vdoviem stolci posaditi. A když ty kosti byly pochovány, to, což jí byli lejníci slíbili, nenaplnili. Proněžto musila u velikéj chudobě bydléc, velikú strast trpěti. Ale to zvláščie utěšenie jmějieše, ež jiej otec svatý Řehoř papež své utěšené listy posielajě, jie u pokořě posilováše. A kaký jest svatý život vedla, o tom sě mnoho píše, ež jest svuoj život rozličným utrpením mučila, postieci sě, v noci nespiec, buohu sě snažně modléc a často v noci vstanúc, kázáše sě tajně svým pannám metlami bíti. A za svého manželstvie podlé svého stavu svrchu drahá rúcha nosieci, žíni na nahém životě neb hrubé ostrosti sukni nosieše. A potom z svého věna jeden špitál učinila a tu nemocným, strastným, chudým i malomocným kak kolivěk nečistým hlavu myla, rúcho prala a přěd nimi klekajíci, pokorně jim přidávala. Rúcho jejie v tom vdovství bylo velmi sprostné a chudě zplacené. A to jiej velmi milo bylo s chudými ženkami na kázaní seděti. Jměla jest také mistra Konráta, člověka bohobojného, jemužto jako v duchovném zákoně potvrzena na všem jeho poslušna bieše. Pakli ji kdy co zamútiléh napadlo,
