sepsal, aby, jehožto svýma očima ohlédati nemohl, asa obrázky napsána ohlédal. A když ten obrazník k Ježíšovi přišel, pro veliký blesk, jenž od jeho tváři pocházieše, jeho obraza podobně sepsati nemožieše. Tehda náš spasitel Jezus Kristus, chtě toho krále žádosti dosti učiniti, vzem částku rúcha plátněného toho obrazníka, na svú tvář přikvačil. A tu tak své tváři podobenstvie ostaviv, toho krále žádost naplniv, poslal. Tu píše svatý Jan Damascenus, ež náš spasitel tu obrazky ohlédaný byl jest této postavy: obličějě podlúhovatého, obočí velikú, očí opatrnú, všie postavy i činuov znamenalý. Potom mnoho časuov ten list Ježíšem královi Abagarovi poslaný tak od buoha velikú moc měl, ež v tom městě nemohl bydliti ani kacieř, ani pohan, ani kto který mocí neb násilím mohl kdy tomu městu škoditi. Pakli sě jest to kdy přihodilo, ež které kniežě vojensky proti tomu městu táhlo, leč který robenec nad branú stojě, ten list četl, a inhed nepřietelé anebo sě s nimi podlé jich vóle sjednali, anebo odtad pryč hnúti sě musili.
Po těch časiech když hospodin na nebesa vstúpil, poslal svatý Tóma svatého Judu apoštola k tomu královi Abagarovi, jakž byl Ježíš slíbil. A když k němu apoštol Juda přišel a řka: Já jsem učenník Jezukristóv k tobě poslán, aby sě to naplnilo, cožť jest bylo Ježíšem vzkázáno. A jakžto apoštol vecě, tak král Abagarus jemu v uobličěj vezřěv, jeho tvář, nebeskú světlostí sě
