Tehda všěm lidem rokovav den, na jednu vysokú veži vznide a odtad sě vyvrh, v laurovém věnci létati počě. To svatý Pavel uzřěv, svatému Petru vecě: Mněť sě jen slušie modliti, ale ty máš mocně přikázati.
V tu dobu ciesař vecě: Totoť jest Šimon, člověk pravý, ale vy oba falešníky sta, svuodcě s pravé cěsty sta. Tehda svatý Petr promluvi k svatému Pavlu a řka: Pavle, vzveď hlavu, viz, coť sě toto děje. A když svatý Pavel hlavu vzvede, uzřě, ano sě Šimon vznášějě lece u povětří. To vida svatý Pavel, svatému Petru vecě: Časť jest, to, cožs počal, dokonaj, již to dobřě vidíš, ežť jest nají již pozval k sobě hospodin. V tu hodinu svatý Petr počě zaklínati a řka: Zaklínaji vás, pekelní duchové, ješto jeho u povětří nosíte, a kazuji vám mocí našeho milého Jezukrista, abyste ho déle u povětří nedržěli, ale upadnúti přěpustili. V tu hodinu Šimon na zemi buše a tu sě rozraziv inhed zdeše. To uslyšav Nero ciesař, ež ztratil tak vzácného člověka, velmi ho žěléše, a k apoštolóm takto promluvil: Vy ste mě velmi zamútili, a já vás také utratiti mysli. To řek i káza inhed oba apoštoly jieti. I dal jě u moc jednomu rytieři, jemužto Paulin diechu, a Paulin jě poručil Mamertinovi pod stráži dvú rytieří, Procesie a Martimana. Ta dva rytieřě svatý Petr na vieru obrátil, proňežto otevřieše žalář, oba apoštoly vypustista. Potom Paulin po některých časiech po smrti svatých apoštolóv poznav, ež ta dva rytieřě, Procesius a Martiman jsta křesťany, kázal jě oba stieti. Ta rytieřě prosiesta svatého Petra, aby z města postúpil. Tomu sě řěčí dlúho brániv, jima povoli, a když pojide k bráně, tu ješto i dnes slóve U svaté králevny, vstupuje, uzřě, ano Jezukrist proti ňemu jde. Tu mu svatý Petr vecě: Hospodine, kam jdeš? Hospodin odpovědě: Jdu do Říma opět na ukřižovánie. To svatý Petr o svém umučení
