pro mé k tobě ohromné vstúpenie, nebť jsem já k tobě buohem poslaný posel s tiem poselstvím, ať bych zvěstoval, ež jmáš počieti a poroditi syna, však pro to nic svéj čistotě neuškodíš. Ten mě jest poslal k tobě, jenžto sě jmá naroditi z tebe. Však vieš, Maria, cos čtla v knihách Izaiáše proroka o téj děvici, ješto jmá počieti i poroditi syna. Budiž radostna i vesela, neb jsi ty ta dievka svatá u proročství předpověděná, jižto je sobě svatá trojicě zvolila. Aj toť počneš i porodíš syna, jemužto jmě vzděješ Ježíš! Tu praví svatý Augustin: Počneš syna buozě, jehožto člověčstvie tělo zjednáno bude duchem svatým a otec buoh stvořě duši i vlé v to svaté tělo plnu svaté múdrosti i všie nebeské moci. I porodíš syna Jezukrista, jenžto ot buoha otcě pocházie, i vzděješ jemu Ježíš, spasitel, jenžto lid svój zprostí všěch hřiechóv, budeť veliký a syn najvyšieh’ nazván bude. Jakžto by řekl: Tento spasitel budeť jmieti dvoje přirozenie, člověčské a buožské. Jelikož k člověčiemu přirození bude nazván všěch milostí nebeských plný, neb sě milost skrzě Jezukrista stala jest. Jakžto svatý Pavel píše: Jelikož k buožskému přirození bude synem najvyšieho vzýván a dáť jemu hospodin buoh stolec Davidóv, otcě jeho, i bude kralovati v domu Jakubově na věky a jeho kralování nebude nikda skonánie.
Tato slova, jakžto světí mistři píší, nejsú rozoměna od syna buožieho tělesném kralování, neb jest na tomto světě nekraloval. Ale jmají býti rozoměna duchovně, neb skrzě Davida,
