na spravedlivost s pochodní a s ohněm na druhého svého nepřietele dědiny vtrhl svú mocí a spálil jemu málo nebo mnoho, aby ihned se vším což má byl na králově milosti. A komuž by spálil, aby jemu jeho škody byly napřed podobně zaplaceny, neb myslíme, prvé aby našim věrným jich škoda byla zaplacena, neb tehdy náš poklad roste, když našim věrným spravedlivost od nás se děje, ale což po zaplacení těch škod zbude zbožie toho žháče, to má do komory královy připadnúti.
Ustavenie o rozdělení dědictvie
Sváruov mnohých, jakožto se často před námi děje, chtiece ukrátiti tiemto ustavením, přikazujem, aby bratřie neb jiní přietelé, ješto by společně dědiny měli, když by se chtěli jimi rozděliti, aby každý svój diel věděl, aby to zjevně a počestně mezi sebú dělili. Byli li by kniežata, páni šlechtici, aby se dělili před královú milostí aneb sobě zvolili tři pány šlechtice neb kmety toho kraje. Pakli by byli vladyky, ale aby zvolili tři konšely zemské a před těmi aby rozdiel zjevný učinili. Ale jiní měštěné neb sedláci před rychtářem toho města neb té vsi a před obcí aby se zjevně dělili a nic jinak.
Ustavenie o králové české, když by chtěla druhého muže mieti
Lidská opatrnost z minulých časuov béře příklad, aby se budúcích příhod vystřiehali. A protož že osviecená kněžna králová česká někdy dávno po smrti muže svého krále českého ovdověvši byla jest druhého muže pojala šlechtice pána a své děti v sirobě ostavila a skrze to mnoho zlého v českém království stalo se jest, a protož aby se naše královstvie téhož nedopustilo, tiemto ustavením zjednáváme, že když by potom která králová česká ovdověla a druhého muže pojala pána šlechtice neb kterého zemenína, aby ihned svého věna byla odsúzena a na púšt vydána. A který by kolivěk zemenín směl ji vzieti za svú ženu, aby s ní byl na púšti až do třetieho pokolenie z našeho královstvie vypověděn. A pakli by kterého krále neb kralovice pojala neb knieže z jiné země a počestně s ním v manželstvo vstúpila, to jí svobodně propúštieme i přepúštiemy, ale aby vzdávala města i hrady, kteráž jest držala, a deset tisíc hřiven střiebra vzala za své věno, a nebo aby držala a brala užitky do života a nic dále ani kto po ní.
