Urozenému a statečnému rytíři, panu Vilémovi staršímu z Malovic a na Butovicích etc.cizojazyčný text, nejvyššímu berníku a colmistru Království českého, a urozené paní Kateřině, rozené Přepyské z Rychmburku, téhož pána z Malovic manželce, pánu a paní sobě laskavě a dobrotivě příznivým.
Svatý Pavel v 1. k Tesalonickým v kapitole 5. napomíná nás k častému, anobrž k ustavičnému modlení řka: „Bez přestání se modlte, ze všeho díky čiňte. Nebo ta jest vůle Boží v Kristu Ježíši, aby se dálo od vás.“
Najprvé modliti se velí, a to bez přestání. Mnohé těžkosti, mnozí nedostatkové obkličují nás zde v tomto smrtedlném životě, v kterýchžto my sami sobě rady dáti nikoli nemůžeme bez pomoci Pána Boha našeho. Mnohých také věcí každého dne potřebujeme, jíchžto nelze nám dosáhnouti odjinud než shůry od Otce světlostí. K tomu pak žádného jiného prostředku není, jediné modlitba srdečná, v kteréž netoliko potřeby náše Bohu Otci jako před oči stavíme a s nim o ních rozmlouváme, ale také ve jménu a zásluhách Syna Božího zač žádáme, to obdržujeme. Že pak přikazuje, abychom se bez přestání modlili, to se srovnává s učením Krista Pána (Lukáš 18.): „Musíte se vždycky modliti a neoblevovati.“ Tomu jak by se rozuměti mělo, aby se snad (A3v) někomu nezdálo nemožné ustavičně dnem i nocí na modlitbách bez přitrží trvati, svatý Augustýn velmi pěkně vyložil na žalm 37. těmito slovy: „Žádost tvá jest modlitba tvá; jest-li žádost ustavičná, jest i modlitba ustavičná.“ Nebo ne nadarmo pověděl sv. Apoštol: „Bez přestání se modlte.“ Zdaliž bez přestání klekáme, na zem padáme, rukou k nebi pozdvihujeme? Mám za to, že toho vždycky bez přestání dělati nemůžeme. Jináť jest vnitřní ustavičná modlitba, totiž žádost srdce našeho. Cožkoli činíš, jestli žádost k Bohu obrácenou máš, nepřestáváš se modliti. Chceš-li se bez přestání modliti, bez přestání žádej. Ustavičná žádost jest ustavičný hlas tvůj.
Druhé přikazuje, ze všeho díky činiti. Nebo poněvadž ustavičně mnohá dobrodiní od Pána Boha přijímáme, sluší nám je netoliko poznávati, ale také s vděčností za ně děkovati. Naposledy ukazuje příčinu ustavičného modlení i díků ze všeho činění, totižto vůli Boží. A ta sama, by jiných příčin žádných nebylo, má nám býti dostatečná, že Bůh tak přikázal, to od nás míti chce a že mu se ta pocta náše líbí skrze Ježíše Krista. K tomu ke všemu nemálo nápomocna býti muože pobožným lidem knížka tato
