tě budu a postavím proti tváři tvé. Ps49,22 Srozumějte tomu, kteříž zapomínáte boha, ať by někdy nepochytil a nebyl by, kto by vydřel. Ps49,23 Obět chvály ctíti mě budeš a tudy cesta, kudyž ukáži jemu spasenie božie.“
Ps50,1 Chvála Davidova, Ps50,2 když jest přišel k němu Natan prorok, když jest byl všel k Bersabee (a jest kající. L.). Ps50,3 Smiluj sě nade mnú, bože, podlé velikého milosrdenstvie tvého a podlé množstvie smilování tvých shlaď nepravost mú. Ps50,4 Viec mě obmý od nepravosti mé a od hřiechu mého očisť mě. Ps50,5 Nebť nepravost svú já vyznávám a hřiech mój proti mně jest vždycky. Ps50,6 Tobě sem samému shřešil a zlé před tebú učinil sem, aby spravedliv byl v řečech svých a přemohl, když býváš súzen. Ps50,7 Aj, zajisté v nepravostech počat sem a v hřiešiech počala jest mě [matka]text doplněný editorem[452]matka] mater lat. má. Ps50,8 Aj, zajisté miloval si pravdu, nejistoty a tajnosti své múdrosti zjevil si mně. Ps50,9 Pokropíš mě, hospodine, yzopem a očištěn budu, obmyješ mě a nad snieh obielen budu. Ps50,10 Sluchu mému dáš radost a veselé i vzradujíť sě kosti ponížené. Ps50,11 Otvrať tvář svú od hřiechóv mých a všecky nepravosti mé shlaď. Ps50,12 Srdce čisté stvoř ve mně, buože, a duch pravý obnov v třevách mých. Ps50,13 Nezamietaj mne ot tváři tvé a ducha svatého tvého neotjímaj ote mne. Ps50,14 Navrať mi veselé spasenie tvého a duchem prvnějším potvrď mne. Ps50,15 Učitiť budu zlé cestám tvým a nemilostiví k tobě sě obrátie. Ps50,16 Zbav mě ot krve, bože, bože spasenie mého, a s radostíť zvěstovatiť bude jazyk mój spravedlivosti tvé. Ps50,17 Hospodine, rty mé otevřeš a usta má zvěstovati budú chválu tvú. Ps50,18 Nebo by byl chtěl oběti, dal bych zajisté, v obětech nebudeš sě kochati. Ps50,19 Obět bohu duch zamúcený, srdce skrušeného a poníženého, bože, nezhrzieš. Ps50,20 Dobrotivě učiň, pane, v dobré vuoli své Sion, aby zdělány byly zdi jeruzalémské. Ps50,21 Tehdy přijmeš obět spravedlnosti, oběti a zapálené oběti, tehdyť položie na oltář tvój telata.
Ps51,1 V skonánie. Rozum Davidóv, Ps51,2 když jest přišel Doeth Idumský a pověděl Saulovi: „Přišel jest David v dóm Abimelech.“ (LI.).Ps51,3 Co sě chlubíš v zlosti, jenž jsi mocen [v ]text doplněný editorem[458]v] in lat.nepravosti? Ps51,4 Celý den jazyk tvój myslil jest nespravedlnost, jakžto břitva ostrá činil si lest. Ps51,5 Miloval si zlost nad dobrotu, křivdu viece než mluviti pravdu. Ps51,6 Miloval si všecka slova klopotná jazykem lstivým. Ps51,7 Protož bóh zkazí tě do konce, vyvrátí tě a vynese tě z přiebytka tvého i kořen tvój z země živých. Ps51,8 Uzřieť spravedliví a báti sě budú a nad ním zsmějí se a dějí: Ps51,9 „Aj, člověk, kterýž jest nepoložil boha pomocníčka svého, ale úfal jest v množstvie sbožie svého i ostal jest v marnosti své. Ps51,10 Ale já jako oliva plodná v domu božiem, úfal sem v milosrdenstvie božie věčně i na věky věkóv. Ps51,11 Chváliti tě budu na věky, nebo si učinil, a čakati budu jména tvého, neb jest dobré před obličejem svatých tvých.
Ps52,1 K vítězství, na varhaniech. Naučenie Davidovo, když sú přišli Zifei a řekli sú Saulovi: „Zdali sě jest David neskryl u nás?“ (LII.). Řekl nemúdrý v srdci svém: „Nenie buoha.“ Ps52,2 Porušeni sú a ohavni učiněni sú v zlostech svých, nenie, kto by činil dobré. Ps52,3 Buoh s nebe sezřel na syny člověčie, aby viděl, jest li rozumný neb hledaje boha. Ps52,4 Všichni sú se uchýlili, spolu neužitečni učiněni sú, nenie, kto by činil dobré, nenie až do jednoho. Ps52,5 Zdali nezvědie všichni, kteříž činie nepravost, [kteříž]text doplněný editorem[464]kteříž] qui lat. žrú lid mój jako pokrm chleba? Ps52,6 K bohu sú nevolali, tu sě třesiechu strachem, kdež nebieše strachu. Nebo bóh rozmetal kosti jich, kteříž sě líbie lidem, pohaněni jsú, neb jest bóh pohrzel jimi. Ps52,7 Kto dá z Siona slyšenie spasenie Izrahel? Když odvrátí buoh vězenie lidu svého, radovati sě bude Jakub a veseliti Izrahel.
Ps53,1 V skonání, rozum Davidóv za Amalech (žalm paddesátý třetí). Ps53,2
