Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<36r–37r37v–38r39r–40r40v–41v42r–43r43v–44v45r–46r46v–47v48r–49r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

mládenče, mysl přiložiti, chciť tě milovati a v svuoj rod zapsati!“ Mládenec dí: „Ba, kého čerta, já tě milovati mám jsa mlád, a ty sama o sobě pravíš, že se tebe všichni varují! Ale bych as viděl, jakých si obyčejóv, anebo co jest tobě milo, pak jáť své také poviem a snad se srovnáme, neb postava tvá mně se líbí a jáť ženy nemám! Pověz mi medle, Ctnosti, jací sú tvoji obyčejové!“ Panna Ctnost: „Pověz ty mně, mládenče, prvé své položenie i obyčeje!“ Mládenec: „Ba, ne tak rád, jako radiček! A toto jest muoj obyčej, že bych rád všecky rytířské kusy nad lidi činil a všecko, což světu milo jest. A v tom mě lidé znají, že sem v tom nad jiné lidi. A by tomu Buoh chtěl, abych na tomto světě s túto mladostí věčně živ býti mohl! A nechť by sobě Pán Buoh své nebeské království schoval aneb dal je, komu ráčí! A tito sú také moji obyčejové, že všecko činím, užívám všeho na tomto světě, co mému hrdlu libo a milo. Avšak vím, že věčně živ nebudu, téměř sobě na tom světě povoliti. A to všecko každý den, a co najvíc mohu. Do kostelať také nerad mnoho chodím, leč druhdy v neděli aneb v svátek. Ale pravduť poviem, Buoh ví, že já toho pro náboženství nečiním, než ješto mnoho bývá pěkných žen v kostele, abych na ně pohleděl! A také žádného já páteře ve čtvrti létě nezříkám – a čert by se s nimi pósobil! A já bych raději dvakrát klal, nežli jeden páteř zříkal. A nevěříš, cos nimi těžko jest!“ A Ctnost zasmavši se vece: „Mládenče, z tvých obyčejóv slyším a rozumiem, žes syrov velmi!“ Mládenec k tomu: „Ctnosti milá, nevěř tomu! Všecko, což kde u mne jest, to tvrdo jest!“ Ctnost: „Mládenče, pomni, že s Ctností mluvíš, nech takových řečí oplzlých!“ Mládenec: „Ctnosti, bychť s nevěstkú mluvil, však bych jí rubáš zdvihl. I nechajíc, Ctnosti, svády, pověz mi své také obyčeje!“ Ctnost poče své obyčeje vypravovati velmi pořádně, jakož pak každý múdrý zná, jakých ona obyčejóv jest a co ona miluje. Bylo by o tom mnoho mluviti i psáti. Než prostě své všecky obyčeje pověděvši mládenci i poče těmito slovy mluviti řka: „Ó, mládenče, buď Bohu žel, máš li se do pekla dostati s svými rozpustilými činy, anoť milý Buoh dal z své zvláštnie štědroty nad jiné lidi všecko, čehož si sám prvé dotekl. A máš li

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).