jako který z vás.“ A žena jeho též před ním běžala jako jiní. Avšak nedlúho po některém času lidé zase jemu přivykli a dobře viděli i znamenali, že jest člověk živý. A potom mnoho rozličných otázek naň sú činili, kterak se jest jemu na onom světě vedlo, kdež on múdré otpovědi dával a jim o jich přáteléch umrlých noviny a rozličné divné věci pravil a zvlášť o vočistci a jim oznamuje, kterak jeden anjel jeho zase zmrtvýchvstání zjevil jest. A potom hned ve všecky své důchody a užitky, kteréž jest byl měl, zase od své ženy vpuštěn a od své ženy velmi pěkně přivítán byl. Kdež on podlé zdání svého mněl jest, že jest tu noc jeho žena s ním obřichatěla a syna že míti bude, kterémuž podle zjevenie toho anjela Benedictus jméno přezdieti chtíše. A tak Mařík jest z mrtvých vstal a žádný tomu jinak věřiti nechtěl, než že jest tak, co jest jim Mařík pravil. A k tomu ta věc víc a víc se rozhlašovala, že by opat s svými svatými modlitbami toho všeho najvětší příčina byl a Maříka jeho závidění velikého, tudíž i bití své ženy zbavil jest, takž jakž paní byl slíbil, že víc muž její jí nemá záviděti. Kdež ta dobrá paní toho velmi vděčna byla jest a s svým mužem byla jest živa, jakž jest najlépe uměla. A proto přitom, když jest koli mohla, s opatem sobě dobrú vůli a radost učinila, jemu s svým životem k radosti jeho hotova byla jest, kterýž jest jí tak veliké její nouze posluhoval a jí z jejího prvního zámutku pomohl jest.
Rozprávka o jedné pěkné paní, jménem Salomeny, a o jejím velmi netrefném manželu etc.cizojazyčný text
Bylo jednoho zimního času vo masopustě, kterýžto čas lidé bohatí i chudí obecně nad jiné časy veseli bývají, spolu se radujíce jedni s druhými, že mnozí celý rok se viděti nemohú až na ten čas a tu spolu mají utěšení a sobě se zakazují na celý rok, což milosti v světě mladým lidem přísluší. A také toho času i baby některé, netoliko mladé pěkné paní, vesely bývají, nemohú li jináč, ale kožich naruby obrátíce chodí, aby vždy jim směšno bylo. Přihodilo se v jedné krajině k západu slunce na jednom vysokém zámku, kteréhož nepotřebí mi jmenovati, jedna velmi pěkná paní na tom jistém zámku měla jest obydlé své. A ta jistá
