Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

avšak proto všecky věci v pravdě pověděla a oznámila, co jest s ní na ten čas Bartoš jednal, a jeho s velikým pláčem a pro Buoh prosila, aby jí to odpustil. Štípa jí řekl: „Paní, velmi’s zle učinila a jest proti Bohu i proti jeho zákonu. Však proto chceš li, ať to otpustím, tehdy aby takto učinila, což já tobě poviem. A to jest toto, aby poslala k Bartošovi, aby k tobě zítra přišel, a to jemu oznam, když bych já s ním spolu byl, aby příčin hledal, kudy by mohl ote mne odjíti a k tobě přijíti. A jestliže by se přihodilo, že bych do domu v ty časy přišel, tehdy zamkni jej do naší truhly v komoře naší. A když již to učiníš, potomť já tobě dobře poviem, co budeš míti dále učiniti. A neměj žádného o to strachu ani starosti, neb teď slibuji na svú víru, že tobě ani jemu ote mne skrze to nic zlého státi se nemá.“ Takž paní jemu to slíbila všecko tak učiniti, čeho jest na ní žádal. A když bylo nazajtří, Štípa s Bartošem podlé svého prvního běhu a obyčeje spolu byli sú a již dobře hodina neb dvě na den byly sú, o kteréžto chvíli Bartoš od paní Štípové jsa žádán přijíti k ní řekl jest v tom čase, k svému tovaryši pověděl jest: „Musím toto jitro s mým jedniem dobrým přítelem obědvati, kteréhož bych nechtěl meškati, aby mě měl dlúho čakati, protož zuostaň s Pánem Bohem nynie.“ Štípa jemu dí: „Však ještě nenie času jíti.“ Bartoš zase jemu otpoví: „Co jest mi velmi do jídla, mámť s ním také o některé zvláštní potřebné věci rozmlúvati, protož chci k němu tím záhé jíti.“ A vtom šel jest k Štípové ženě do domu, kteráž jej velmi přátelsky přivítala, hned do komory spolu šla. A nemohli sú tak skůro do komory vkročiti, že hned Štípa za nimi v patách do domu všel jest. Kteréhož žena jeho dobře uznamenala jest a hned skrze to k Bartošovi velmi se strašlivě okázala. A tak hned, jakž jí byl muž rozkázal, do veliké truhly [ho]text doplněný editorem[97]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje slovo „ho“ schovala, a velmi dobře zamkši, z komory ven šla jest. Štípa k paní řekl jest: „Již li čas jísti?“ Paní řekla: „Ano jest, mně se již zdá, že jest čas.“ Štípa dí: „I ba, Bartoš nedávno ote mne odšel jest a pravil, že toto jitro má s jedniem dobrým přítelem obědvati a nechal své ženy samé doma. Jdi chutně k voknu a zavolej ji, ať s námi jí!“ Žena, kteráž se tehdáž sama velmi muže strachovala, velmi poslušna byla. Hned na okno jest běžela a své

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).