činiti.“ Mt12,3 A on vece jim: „Nečtli ste, co učinil jest David, když lačněl jest, a kteří s ním biechu, Mt12,4 kterak všel jest do domu božieho a chleby posvátné jedl jest, kterých neslušelo jemu jiesti ani těm, kteří s ním biechu, jedné samým kněžím? Mt12,5 Aneb nečtli jste v zákoně, že v soboty kněžie v chrámě soboty rušie, a bez hřiechu sú? Mt12,6 Ale pravi vám, že chrámu větčí jest tento. Mt12,7 A by věděli, co jest: Milosrdenstvie chci, a ne oběti, nikdy byšte byli nepotupovali nevinných. Mt12,8 Neboť pán syn člověka jest také nad sobotú.“
Mt12,9 A když jide ottud, vnide do zboru jich, Mt12,10 a aj, člověk, jenž mějieše ruku uschlú. I tázáchu jeho řkúce: „Slušie li v sobotu uzdravovati?“, aby obžalovali jej. Mt12,11 Ale on vece jim: „Kto bude z vás člověk, jenž má jednu ovci, a upadne li ta v sobotu v jámu, zdali nechytí se a nevyzdvihne jie. Mt12,12 Čím viece lepší jest člověk ovce? A protož slušie v sobotu dobře činiti.“ Mt12,13 Tehdy vece člověku: „Ztiehni ruku svú!“ I ztěže a navrácena jest k zdraví jako druhá. Mt12,14 A vyšedše zákonníci, radu činiechu proti němu, kterak by ho zatratili. Mt12,15 A Ježíš věda, odšel jest odtud; a jdiechu po něm mnozí a uzdravil je všecky. Mt12,16 A přikázal jim, aby jeho nezjevovali, Mt12,17 aby se naplnilo, což řečeno jest skrze Isaiáše proroka řkúcieho: Mt12,18 Aj, dietě mé vyvolené, ješto sem vyvolil, milý mój, v němžto se dobře líbilo duši mé. Položím duch mój na něm a súd lidem vzvěstuje. Mt12,19 Nebude se svářiti ani volati ani uslyší kto na uliciech hlasu jeho. Mt12,20 Třti potřesené nezetře a dřeva, ješto se kúří, neuhasí, až vyvrže k vítězství súd Mt12,21 a ve jménu jeho budú lidé naději mieti.
Mt12,22 Tehdy by jemu podán, jenž mějieše diábelstvo, slepý a němý, a uzdravi jeho, tak že mluvieše i vidieše. Mt12,23 I báchu se všichni zástupové a vecechu: „Zdali jest tento syn Davidóv?“ Mt12,24 Ale zákonníci slyševše, praviechu: „Tento nevymietá diáblóv, jediné Belzezubem, kniežetem diábelským.“ Mt12,25 A Ježíš vida jich myšlenie, řekl jim: „Každé králevstvie proti sobě rozdělené bude zpuštěno a každé město neb dóm rozdělený proti sobě nestane. Mt12,26 A poňavadž diábel diábla vymietá, proti sobě rozdělen jest, kterak tehdy stane králevstvie jeho? Mt12,27 A poňavadž já Belzezubem vymietám diábly, synové vaši kým vymietají? Protož oni budú súdce naši. Mt12,28 Pakli já vymietám v duchu božiem diábly, tehdy přišlo jest králevstvie božie mezi vy. Mt12,29 Nebo kterak kto móž do domu silného vjíti a orudie jeho pobrati, jedné když dřéve svieže silného, a tehdy dóm jeho poplení? Mt12,30 Ktož není se mnú, proti mně jest, a ktož nezbierá se mnú, rozptyluje. Mt12,31 Protož pravi vám, všeliký hřiech a rúhanie odpuštěno bude lidem, ale duch rúhanie nebude odpuštěn. Mt12,32 A ktož koli die slovo proti synu člověka, bude odpuštěno jemu. Ale ktož die slovo proti duchu svatému, nebude odpuštěno jemu ani na tomto světě, ani na budúciem. Mt12,33 Neb čiňte dřevo dobré a ovoce jeho dobré, anebo čiňte dřevo zlé a ovoce jeho zlé. Zajisté dřevo po ovoci poznáno bývá. Mt12,34 Národové hadoví, kterak móžte dobré věci mluviti jsúce zlí? Však z hojnosti srdce usta mluvie. Mt12,35 Dobrý člověk z dobrého pokladu vynášie dobré věci, ale zlý člověk ze zlého pokladu vynášie zlé věci. Mt12,36 A pravi vám, že každé slovo prázdné, kteréž budú mluviti lidé, vydadie počet z něho v den súdný. Mt12,37 Jistě z slov tvých budeš spravedliv učiněn a z slov tvých budeš potupen.“
Mt12,38 Tehdy odpověděchu jemu někteří z mistróv a z zákonníkóv řkúce: „Mistře, chceme od tebe znamenie viděti.“ Mt12,39 Jenž odpověděv vece jim: „Pokolenie zlé a cizoložné znamenie hledá, a znamenie nebude dáno jemu, jedné znamenie Jonáše proroka. Mt12,40 Neb jakož Jonáš byl jest v břiše velryba tři dni a tři noci, tak bude syn člověka v srdci země tři dni a tři noci. Mt12,41 Mužie ninivitští vstanú v súdě s pokolením tiemto [a potupie je, neb sú činili pokánie pro kázanie Jonášovo. A aj, viece nežli Jonáš tento]text doplněný editorem[76]a potupie je, neb sú činili pokánie pro kázanie Jonášovo. A aj, viece nežli Jonáš tento] et condemnabunt eam, quia poenitentiam egerunt in praedicatione Ionae, et ecce plus quam Ionas hic lat.. Mt12,42 [Králová od poledne vstane na súdě s pokolením tiemto]text doplněný editorem[77]Králová od poledne vstane na súdě s pokolením tiemto] Regina austri surget in iudicio cum generatione ista lat. a potupí je, nebť jest přišla od končin země vyslyšeti múdrost Šalomúnovu, a aj, viece nežli Šalomún tento. Mt12,43 A když nečistý duch výde od člověka, chodí po miestech suchých hledaje odpočinutie, a nenalezne. Mt12,44 Tehdy die: Vráci se do domu mého,
