[p6v]číslo strany rukopisunepřipomínají králové Hierocizojazyčný text, Philometorcizojazyčný text, Attaluscizojazyčný text, Archelauscizojazyčný text a jiní. Serranuscizojazyčný text, Cincinnatuscizojazyčný text a mnozí jiní k nejvyšším ouřaduom v Římě z pole a z dvorův svých povoláni byli. A náš český Prometheuscizojazyčný text aneb Přemysl od pluhu u vsi Stadic vzat a knížetem učiněn. Mnozí také císařové římští z voráčů pošli, a nechť jiných mlčením pominu, Galeriuscizojazyčný text a Maximinuscizojazyčný text honáci aneb pastevci dobytka byli.
Ale já neumínil jsem tuto dostatečnou chválu vypsati obchodu a živnosti zemské aneb dvořské; toliko proto jsem těchto příkladů krátce dotekl, aby se spatřilo a poznalo, že jest vždycky byl chvalitebný a poctivý a že se s nim, jak první svatí Otcové, tak i jiní slavní králové, velicí páni obírali a za něj se nestyděli. Jako snad nyní tohoto zlého věku mno[p7r]číslo strany rukopisuzí jej hyzdí jako sedlský a chlapský. Ano i zde u nás, v Čechách, před časy stav panský a rytířský mnoho s nim zacházel, a téměř největší úžitky z toho, což země z požehnání Božího a jiné hospodářství vyneslo, brával. A ještě podnes staří rodové a ti, jimž staročeská víra, upřímnost a ctnost milá jest, toho neopouštějí.
Že pak žádný s uměním se nerodí a jak při jiných handlích a živnostech, tak i při tomto hospodářském obchodu potřebí jest správy, aby všecko dobrým řádem šlo, zvláště pak mladým hospodářům a panům, kteříž, nemajíce vlastního skušení a požívajíce v tom jiných úředníkův, snadno by od nich, kdyby neupřímní byli, oklamáni a k škodě přivedeni býti mohli; jakž se to nejednou trefuje, že mnohý nerozšafný pán, maje veliké panství a hojné důchody, však den [p7v]číslo strany rukopisuode dne hyne a chudne a proti tomu úředníci a pisaři bohatnou, protož není jim zlé, aby toho nějakou správu měli, kterak by jak k úředníkům a pisařům, tak k hospodářství svému buďto sami osobně, aneb skrze jiné věrné osoby, dohlédati mohli.
Za tou tedy příčinou já v této knížce spojil jsem a vydal dva traktáty o též věci, sepsaná někdy od učených a v hospodaření zběhlých mužův. První od Jana Brtvina z Ploskovic, kterýž také před lety 47 vytištěn byl v Menším Městě pražském skrze Bartoloměje Netolického, ale do toho času od žádného nikda obnoven není a lidem téměř v zapomenutí přišel. Druhý od mistra Mikuláše Černobýle, měšťěnína města Žatče, kterýž, jakž se mně vidí, ještě prvé nežli Brtvin některému dobrému pánu a příteli svému sepsal, ale ni[p8r]číslo strany rukopisukdá