[p2v]číslo strany rukopisunad kteréžto dobrodiní v světě tomto znamenitějšího býti nemůže. Poněvadž ne na tom dosti jest, abychom živi byli, ale abychom dobře a chvalitebně podlé řádu a práva živi byli, k tomu jsme se zrodili. A protož takovou ovšem vděčností i my povinni jsme vlasti naší, a obzvláštně těmto slavným městům Pražským, majíce ji netoliko v náležité poctivosti jako milou všech nás matku, ale také, kdyby se nám křiva býti zdála, ne, což by k pomstě a k zlehčení jejímu bylo, čehož se dopustil onen Coriolanuscizojazyčný text, ale což by ku poctivosti a zvelebení sloužilo, jakož učinil Camilluscizojazyčný text, toho s pilností vyhledávajíce. Nebo zajisté vlast naše ani menší, ani chatrnější není než Athenaecizojazyčný text. A což ona svým obyvateluom dobrého činila, v tom také naše nám a mnohem štědřejí a hojnějí posluhuje. Předně na tento svět nás vyvedla v té spanilosti, postavě a podobě, za kterouž se před jinými národy slušně styděti nemůžeme; potom také v těch dařích rozumu a vtipu, kteréžto kdybychom v cvičení a učení, jakž by náleželo, vostřiti a rozmáhati chtěli a v tom sami sobě mnohokrát překážky nečinili, ne mnoho by před námi jiní národové předčili. Ne tak zdaleka a tence slunce nám svítí, jakž se ten domníval, kterýž nás, Čechy, za nevlidné a k učení nespůsobné položiti směl. Neb jak mnozí rozličnými dary božskými osvícení muží netoliko v učení literním zběhlí, ale i v správách rozšafní a v válkách stateční z národu našeho pocházeli a pocházejí, to z historí starých, též i z pamětí nedávních vůbec známé a vědomé jest.

Dále, tato vlast