1. kam ap. přiběhnout, během se dostat: a když juž přiběhú [Peršané] k řěce, tu k nim nalehú [Řekové] najviece AlxV 1797; a zatiem lev přiběhna pochopě dietě PasMuzA 569 advenit

2. kam přiběhnout, přispěchat, rychle se dostat: jeden měštěnín přiběže, jakžto člověk výpovědný, mezi svými stojě přědný, da královi mečem ránu AlxV 2105; když dva bratry pro křesťanskú vieru ku popravě vedli, přiběhši jich máti a též i otec ŠtítSvátA 45v; koho vyběhnout někomu vstříc: Marta když uslyšě, že přišel Jezus, přiběže jeho, ale Maria doma sedieše EvRajhr 113v (J 11,20: vyběžě protiv němu EvVíd, běže v potkánie jemu EvZimn, potka jeho BiblDrážď) occurrit

3. kam dostat se, dospět: viztež, pročti sě to stává, jež sě měsiec proměňává: něterdy když tak přiběhne, že když rohem hor dosiehne a pod zemi juž pomiení, v tu dobu sě vždy promění AlxV 2402; přiběhše k jednomu ostrovu, ješto slove Kauda BiblPad A 27,16 (připluchom BiblDrážď) decurrentes

přiběhnúti k mysli připadnout na mysl, přijít na mysl: jakž by co takového [tj. hříšné myšlenky] k mysli přiběhlo ŠtítSvátA 58r

4. k čemu dosáhnout něčeho, dospět k něčemu, dočkat se něčeho: occurram přiběhl VýklKruml 305r (Ph 3,11: zda bych kak mohl sě oplatiti vzkřiešení BiblDrážď, přirovnati s vzkřiešením BiblOl, bych … doběhl k vzkřiešení BiblLit, tak se přiblížil k vzkřiešení BiblPraž)

5. na koho zaútočit na někoho, napadnout někoho: slyšéchom lidi volajíce, jako by nás hledali k zahubení … A když na nás úprkem přiběžechu, velmi se jich lečechom CestMandM 163v; přijde li jeden člověk proti druhému … a jeden přiběhne na druhého PrávŠvábE 41r

6. (o nehodě ap.) na koho dolehnout na někoho, postihnout někoho: přiběhne li na tě zlá příhoda, nalezneš jeho [nepřítele] proti sobě prvnieho BiblOl Sir 12,17 (přijdú liť BiblPraž) incurrerint