přibiehati, -aju, -á ipf.
k přiběhnúti
1. kam přibíhat, během se dostávat: tak, že jsú nám odjeli všecko manstvo, sem před město hrdosti přibiehají, na nás pobitie hledají TristB 133v; acurro přibiehám SlovMuz 290v
2. na koho pro co naléhat na někoho kvůli něčemu, vymáhat na někom něco: přikazujem … tomu, ktož … vyhrál, … tolikúž sumu peněz do měšce komory našie aby dal, z koliké jest sumy přemoženého napomínati aneb pro to naň přibiehati směl MajCarA 40 impetere
Sr. přiběhnúti, přiběhovati, přiběžěti